Budoucnost centra Brna s ohledem na polohu nádraží

 
Mobilita

Brno a městská mobilita – Unit architekti

Dnes, 23.června 2016, proběhla v Domě umění na Maliňáku další veřejná debata na téma Budoucnost centra Brna s ohledem na polohu brněnského nádraží tak, jak vyplynula z nedávné architektonické soutěže. Dnes to bylo velmi zajímavé. Tématem totiž byla Brno a městská mobilita. Přes slunečné a krásné počasí byl sál Domu umění zaplněn. Od předchozích debat dnes převládali lidé 30 plus.

Prvním přednášejícím byl Jaroslav Zíma, architektonický atelier D3A. Jak sám pravil, jeho výhodou je, že s Brnem a jeho nádražím nemá nic společného. Ve své přednášce popisoval vývoj pražského Smíchova s ohledem na řešení silniční a železniční dopravy po roce 1990. Napřed ale představil dopravní variantu z 80.let, která by vyžadovala rozsáhlé bourání Smíchova a vedení husté silnice středem této městské části. Čemuž se podařilo zabránit. V souvislosti s vedeném široké silnice městem, trasovaním železniční tratě a širokého nádraží (na náspu, na mostě) přes Smíchov použil termín „přervané město„.
Opakovaně zdůraznil prostupnost města a zachování proporce uliční sítě jak u staré, tak zejména u nové výstavby. Zmínil i jedno pražské nádraží, které přestalo plnit svoji roli, protože je v zátočině. Více o nádraží v oblouku se dočtete zde.

Mobilita

Brno a městská mobilita – závěrečná debata

Druhým přednášejícím byl Doc. Pavlíček, VUT Brno. Pan Pavlíček byl iniciátorem vniku jednotného dopravního systému Jihomoravského kraje IDS-JMK. Podle svých slov byl první pokus v roce 1975, pak v roce 1976, nakonec se projekt podařilo spustit v roce 2004 první etapou.
Popisoval svoji roli porotce v nedávné architektonické soutěži, kdy dbal při posuzování návrhů na omezení tzv. „bariérového účinku“ železnice přes Brno s tím, že nové nádraží musí být „štíhlé a průjezdné„. Tedy, aby vlaky nekončily na současném nádraží, ale pokračovali dál. Přesto, aspoň jsem to tak pochopil, je Doc. Pavlíček příznivcem nádraží v centru v jeho současné poloze bez tunelové části Pod Petrovem, kterou podle svých slov považuje „utopickou variantu.“
Ale aby současné nádraží zvládlo dnešní a budoucí nároky na dopravu, považuje za nutné výstavbu SJKD – Sever-Jižního kolejového diametru, který by tunely propojoval sever od Brna (Tišnov, Kuřim) s letištěm obcemi na jiho-východě. Jak však upozornil další z přednášejících, je výstavba SJKD otázkou vzdálené budoucnosti.
Pan Pavlíček řekl, že přestavba nádraží v současné poloze nebo v poloze Pod Petrovem si vyžádá výrazné omezení provozu na současném brněnském hlavním nádraží a proto je nutné, podle jeho slov, vystavět provizorní nové nádraží na místě Dolního nádraží, tedy v místě nádraží U Řeky. Toto nové provizorní nádraží by sloužilo po dobu výstavby nádraží v centru.
Proti variantě nádraží U Řeky se vymezil zejména proto, že v takovém případě bude zrušena současné vedení železnice kolem centra Brna a nebude případná „objízdná trasa„, pokud by nastal problém. Myslím, že podporuje nedávný návrh hnutí ANO na dvojici brněnských nádraží za Řekou. Pan Pavlíček popisoval i rozdělení na dálkové a regionální vlaky s každodenně dojíždějícími, což mi však přijde trochu nepřesné.

Nejlepší přednášku ale měl Doc. Otto Plášek, VUT FStavební.
Ve svém vystoupení popsal obě zvažované varianty, tedy Pod Petrovem a U Řeky. Ukázal schémata vedení tratí pod městem Brnem. Popsal, že počet, resp. délka tunelů v obou variantách by byla zhruba stejné, ve variantě U Řeky by však tunely nevedly pod centrem Brna. I Doc. Plášek zdůraznil „štíhlé nádraží„, Jako příklad uvedl Vídeń, kde může zastavovat až 23 vlaků u jednoho nástupiště za hodinu. Pro srovnání na současném brněnském nádraží ve dvouhodinové ranní špičce zastavuje 110 vlaků.
Doc. Plášek zdůraznil složitost celého projektu a obtížnosti obou variant.

Unit-architekti

Unit architekti – vítězná návrh ve variantě nádraží Pod Petrovem

Následovalo představení vítězné architektonické varianty nového jižního města ve variantě Pod Petrovem. Autoři z architektonického atelieru UNIT architekti zdůraznili možnost etapizace (?) výstavby nového nádraží Pod Petrovem. Autobusové nádraží by bylo pod současným kolejištěm. Vedení nových linek šaliny a trolejbusů. Trochu mne mrzí, že architekti počítali  se zachováním OD Prior / Tesco u nádraží.

 


Mohlo by Vás také zajímat

Porovnání obou variant Nového nádraží v Brně

Pod Petrovem nebo na současném místě? Proč vlastně potřebujeme tunely pod Brnem? Proč stavět až za Vaňkovkou U Řeky? Kolik potřebujeme nástupišť? A čím nám dnešní nádraží už (asi 90 roků) nevyhovuje? Porovnání obou variant budoucího nádraží v Brně ve variantě U Řeky / Pod Petrovem. Grafy, výpočty, plány v měřítku, mosty, tunely, vedení kolejí, … chcete vidět víc? A jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
Pokračujte na stránku Porovnávající variantu U Řeky / Pod Petrovem.

One thought on “Budoucnost centra Brna s ohledem na polohu nádraží

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.