Změny klimatu, oteplování, přinášejí změny v přírodě, migrace rostlin, živočichů, včetně člověka. Čím vyšší teplota, tím více interakcí, konfliktů a změn

2017

Sucha a deště ničí indické zemědělce

Srpen 2017

Sucho

Sucho postupuje nejen v Indii, ale i na Moravě. Jako zde v katastru obce pavlov

Je to špatný. Změny klimatu, deště a sucha mimo obvyklé pořadí likvidují indické rolníky. V důsledku následné neúrody upadá mnoho rolníků do dluhů ze kterých se nedokáží dostat. Za 50 let odhadem až 60 tisíc zemědělců spáchalo v Indii sebevraždu. Většinou se oběsili nebo vypili pesticidy. Brrr. A to v zemi, kde Vám sebevražda sníží karmu a Vy se při příští reinkarnaci narodíte třeba jako pijavice nebo žena. A bude sakra dlouho trvat, než se narodíte opět jako savec samec.

Odmítači oteplování v Praze

červen 2017
Richard Lindzen, emeritní profesor meteorologie na americké MIT je považován za hlavního popírače oteplování na naši planetě. Prof. Lindzen, který je i poradcem nového severo-amerického prezidenta Trumpa, tento měsíc přicestoval do Prahy, aby se zde sešel s občanským aktivistou a bývalým českým prezidentem V. Klausem na debatě odmítající vliv člověka na změny klimatu v Brně a v jeho okolí, na planetě Zemi. Prof. Lindzen rovněž sesbíral na 300 podpisů pod únorovou petici, kterou zaslala D. Trumpovi, aby USA co nejdříve vystoupili z Pařížské dohody o ochraně klimatu. To se nakonec i stalo.

Jak funguje přírodní klimatizace

květen 2017
„Za slunného dne od jara do podzimu přichází na každý jeden metr čtvereční téměř 1.000 W sluneční energie. Na jeden kilometr čtvereční je to 1.000 MW – takový výkon má jeden blok naši jaderné elektrárny v Temelíně.“ Přitom naše Brno má rozlohu 230 km čtverečních. „Pokud sluneční svit dopadá na suchý povrch, jeho teplota se v létě zvyšuje až na 50 stC, ohřívá okolní vzduch, odnáší sebou vodní páru a vysušuje tím vzduch.“ Proto se nám v létě tak špatně v Brně dýchá. Zatímco když je krajina kryta trávou nebo stromy, většina sluneční energie se spotřebovává na výpad vody z rostlin. „Vegetace tak chladí sebe a své okolí. Z toho plyne, že vegetace zásobovaná vodou snižuje teplotu přes den a zmírňuje pokles teploty v noci a k ránu.“
Na základě článku Jan Pokorný: Strategie zadržování vody v krajině, Jihomoravské Eko-listy 1/2017

Jižní Morava je nejvíce ohrožena změnou klimatu

Březen 2017

Dest

Kde chybí srážky

Z Jižní Moravy mizí rostliny i živočichové, noví tvorové přicházejí. Ubývají nám dešťové srážky, zvyšuje se teplota. Nejvíce chybí voda na jaře, což je pro nový život závislí na vodě a vlhkosti kritické. Proto ubývají motýli, vodní živočichové – mloci i ryby, ale změny se týkají i ptáků. Takto aspoň praví Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.
Entomologický ústav Akademie věd říká, že „z celkového počtu 161 druhů denních motýlů je 18 považováno na vyhynulé. Dalším 16 druhům vyhubení bezprostředně hrozí. V různém stupni ohrožení je pak 73 druhů motýlů“
Více a podrobněji na webu Suchu.eu o Vysychání toků  v období klimatických změn.
Změna klimatu k nám sice přivádí rostliny a živočichy z jihu, ale jejich druhové zastoupení ani počet nevyrovnají úbytek původní flory a fauny, protože Jižní Morava bude suchá, v létě horká a v zimě mrazivá, beze sněhu.