Guláš pro Masaryka

 

Milena Štráfeldova: Guláš pro Masaryka

17.prosince 2014

Masaryk

Guláš pro Masaryka

Už víte, jakou knihu najdeš pod stromečkem? Co třeba: Milena Štráfeldova: Guláš pro Masaryka.
Druhá polovina 19. století a přelom 19. a 20. století musel být zajímavý čas. A byl to zřejmě i poklidný čas, od Napoleonských válek uplynula již řada let, a pokud jste se zrovna 3. července 1866 nenachomýtli k bitvě u Sadové, kterou naše, Rakousko-Uherská armáda, neslavně projela na plné čáře, mohli jste mít i klidný život. Anebo také ne?

Právě bitvou u Sadové tento román začíná. Nečekejte však popisy průběhu bitvy, jen autorka knihy rozdává osudové karty svým hrdinům. A už se začíná míchat, jako ten guláš. Začíná u Sadové a končí v Židlochovicích v prvních letech budování socialismu. Kniha však nemá spojitý děj. Ten skáče přes roky, někdy se v čase vrací, mění se místa a země. Navíc je tok příběhu (nebo příběhů) přerušován.
Jen část knihy se věnuje hlavním hrdinům (ale kdo je jim vlastně?) a druhá část textu popisuje politické a kulturní události těchto dlouhých 80 roků. Máme tu nekonečný příběh stavby Národního divadla v Praze, který rozhodně nebyl tak přímočarý, ale byl provázen od počátků hádkami a šarvátkami jednotlivých směrů českého kulturního a politického života. A kdy se nakonec ukazuje, že kdyby nebylo požáru, který je spíše tragikomedii se spoustou náhod, divadlo by vypadalo zcela jinak, než jak jej známe dnes. Změnil se nejen pozemek, architekt, ale i autoři výzdoby.
A co teprve spor o pravost Rukopisů? To byla česká šlamastyka. A pak opakovaný zápas s náklonnosti některých českých intelektuálů k Rusku, k jeho nevolnictví a samoděržaví. Od K. H. Borovského, který se již jako 23letý (!) vrací z ročního pobytu v Rusku, až po Masaryka, který naopak spíchá do Ruska, aby zabránil naservírování pravě vzniklého Československa do rukou cara, některými horkokrevnými českými vlastenci.
Pokud bych napsal, že Guláš pro Masaryka, je ženský román, zčásti by to byla asi pravda, protože většina průběhů vidíme z pohledu ženy, ale mužských ne-hrdinů si tu užijete také dost. Nevím, nevím, co všechno je autorčina literární licence a co skutečně událo. Třebas ten požár Vyškova z května 1917. Stal se či ne? A stál na náměstí Národní dům s divadlem? A co Božena Němcová, byla skutečně tak, jak to říci, na mužský? A jak to bylo s atentátem na Lenina?
Doporučuji knihu část co nejrychleji, neboť jednotlivé kapitoly zdánlivě na sebe nenavazují a lze se v toku příběhů lehce ztratit. Škoda, že autorka více nezachytila rozvoj vědy a techniky a její dopad na život člověka. Vždyť uvažte, v polovině 19. století se pokládají první míle železnice, aby za pouhých třicet let bylo naše mocnářství protkáno tisící kilometry tratí. V polovině století se svítí olejovými lampami a píší se dopisy, aby za pár let byla elektřina, telegraf, telefon a automobil. Ale to nevadí, to je jen malá výtka. Guláš pro Masaryka je to dobrá kniha.

One thought on “Guláš pro Masaryka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.