Homo Economicus

 

Homo Economicus – na vše kolem nás, co vytváří lidí i ostatní živí tvorové, se můžeme dívat z pohledu efektivnosti, hospodárnosti, maximalizace užitku a výnosu. Porovnávaného osobním prospěchem, štěstím, penězi nebo láskou.

2017

Turisty tu nechceme

13. srpen 2017

Turistika

Už jdou, už jsou tady. turisté, návštěvníci

V českých hotelích, penzionech a kempech se ve 2.Q 2017 ubytovalo 5,2 miliónů hostů, meziročně o 14,1 % (!) více. Návštěvnost České republiky přitom roste již čtvrtým rokem za sebou. Zpráva ČTK

Po světě, včetně Prahy, nebo Českého Krumlova se šíří protesty domorodců proti nadměrnému turismu. Do ulic vyšli poslední žijící obyvatelé Benátek. Letos v létě se protestuje i násilnou levicovou formou v Barceloně. A důvod? Zisky z turismu nepokrývají všechny negativní externality a neposkytují náhradu všem zasaženým občanům.
Nadměrná turistika vyhání původní obyvatele z jejich obcí, stěhují se vně historická města. Ty se stávají, jako třeba Benátky, již jen kulisami bez skutečného života. Mizí obchody s obyčejným zbožím. Pronájmy bytů turistům ženou nájmy do výše. Například v Praze se odhaduje, že třetina nových bytů slouží jako investice na pronájem turistům. Meziročně vzrostla cena pražského bytu o 15 %. Krátkodobé pronájmy bytů turistům vydělávají mnohem více než dlouhodobé pronájmy.

Co je příčinu? Dlouhodobě klesající náklady na cestování. Letecká doprava nebyla nikdy tak dostupná a rozšířena jako nyní. Každý průměrně vydělávající občan si může zaletět na druhý konec světa, a zde trávit dovolenou. Bohatnou občané Asie i Afriky. A vydávají se poznávat svět. Počet turistů trvale roste, přitom počet atraktivních míst je konstnatní, resp. roste jen pomalu. 

A jak z toho ven? Ostrovní Irsko uvažuje o zavedení kvót, nebo zdanění, poplatků za vstup. Ale co kontinentální krajiny, které čelí náporu turistů (nebo migrantů) za sluncem a památkami?  Zvýšené daně na letecké palivo? Daně z ubytování? V poměrně lehce ohraničených místech jako jsou ostrovy, či Benátky vstupní poplatky nebo denní kvóty? 

Holandská nemoc

srpen 2017
Holandskou nemocí označují ekonomové stav, kdy dostupnost některého z přírodních zdrojů jako je ropa, uhlí, dřevo či zemní plyn, a její snadný vývoz, vede k tomu, že v zemi nejsou rozvíjený a podporovány jiné zdroje obživy. To vede k závislosti hospodaření státu na jednom zdroji. Při poptávce po přírodní surovině, stát a její občané bohatnou (a lenivějí), zatímco při poklesu světových cen musí stát hospodařit z naspořených rezerv, v horším případě se zadlužovat. Státy se stávají rukojmími vývoje světových cen po vyvážené komoditě. Špatných příkladů by se našlo více: Rusko, Venezuela … Naopak Saudská Arábie si tento stav uvědomuje, vytváří rezervy a dnes mohutně investuje do vzdělání svých občanů a rozvoje dalších ekonomických odvětví nezávislých na těžbě a zpracování ropě a plynu. Zjednodušeně řečeno, nikdy nesázej všechno na jednu kartu, ale diverzifikuj. 

Za co platí banky

Asi jedna třetina všech investic v bankovním sektoru směřuje na uspokojení regulačních požadavků, které na
Banky uvalují státy a mezinárodní smlouvy Basel III a Basel IV.
Myslete na to, až uslyšíte politika volat po další regulaci bankovního sektoru. Tyto náklady, tuto daň, v konečném důsledku zaplatíme my, koncoví spotřebitelé.

Kdo pije, ten vydělává více

březen 2017
Ti, kteří pijí alkohol, vydělává víc než abstinenti. Průměrný roční příjem muže, který pije, byl 27.646 US dolarů, zatímco abstinenti brali jen 22.826 dolarů. U žen byl tento rozdíl v příjmech dokonce ještě vyšší: 27 % ve prospěch žen co pijí. A důvod?
Ti kdo pijí, mají bohatší společenský život. vytváří lepší sousedské vztahy, lepší vztahy na pracovišti, snadněji domlouvají zakázky mezi obchodními partnery. Ti, kdo nepijí jsou společensky vyloučeni.  Pitím alkoholu aktivujeme endorfin, onen hormon štěstí, díky kterému lépe navazujeme sociální vztahy.
Oxfordský výzkum prokázal, že ti, kteří pravidelně chodí do místní hospody mají lepší vztahy ze sousedy jsou v životě šťastnější. Ale musíte pít v lokální hospodě. Pokud chodíte do centra, máte sice více známých, ale tato sounáležitost není tak silná jako u lidí z lokální hospody.
Ale všeho s mírou. Pokud to přeženete, propijete více než vyděláte a ještě z Vás bude nemocný člověk, alkoholik.
Index LN, 03/2017

Chcete v Brně nové železárny?

2.března 2017

Železárny

Železárny

Někteří teskní, že těžkou výrobu jako železárny či hutě jsme kvůli nižším nákladům, přesunuli do Číny a do Indie. Ale platy v Číně se za posledních 10 let se ztrojnásobily, zvyšující se tlak na bezpečnost práce zvyšují náklady na těžbu, dopravu a na samotnou práci v hutích. A začínající robotizace a I4.0 nám evropanům dovolují natolik snížit náklady, že je možné postupně převádět těžkou výrobu zpět do Evropy. Samozřejmě neobnovíme staré hutě. Budou postavené nové, mohutné, robotizované železárny. Ale přes všechny opatření bude hluk, bude těžká doprava. Takže otázka zní: chcete, aby třeba v Brně vyrostly nové železárny? Nebo je necháme v Číně?

Robotní daň aneb zdaňme roboty – Ano nebo Ne?

1.března 2017

Roboti

Zavedeme Robotní daň?

Když poslankyně Mada Delvauxová nedávno předložila návrh, aby nasazování robotů bylo zdaněno, nevzbudilo to takřka žádný ohlas. Když to stejné minulý týden zopakoval Bill Gates “zdaňme roboty”, vzbudilo to již rozruch.
Bill Gatets, stejně jako euro-poslaňkyně, argumentují tím, že když firma zaměstná člověka, musí z jeho práce odvádět daň, sociální daň a důchodovou daň, zatímco z robotů ne. Takovou “robotní” daní by se, podle Gatese, zpomalilo nasazování robotů a tím i změny na pracovním trhu by byly méně dramatické. Daň by měla sloužit k přeškolení lidí na novou práci.
Osobně ale vidím v “Robotní dani” dva problémy. Státy, které jej zavedou zpomalí rozvoj firem, zatímco zahraniční konkurence a státy bez “robotní” daně budou prosperovat.
Druhým a myslím, že i závažnější problém je, že vybranou daň budou přerozdělovat úředníky na základě politického zadaní. A jako s každou daní i s “robotní” daní je spojena neefektivnost a nehospodárnost. Stačí se podívat na dnešní rekvalifikační kurzy.
Jsou skutečně přínosné?

Na slova Billa Gatese reagoval nový ministr obchodu USA – Willbur Ross, který odmítl zdanění robotů. V prvním březnovém týdnu prohlásil, že je třeba se zaměřit na rekvalifikaci pracovníků a ne podkopávat konkurenceschopnost USA.  Jak taková rekvalifikace lidí z “rezavého průmyslového pásu” USA bude vypadat, ale neřekl. Uvidíme.

Je sdílená ekonomika odpovědí na přílišnou regulaci?

Leden 2017
Když chcete provozovat taxislužbu, musíte vlastník řidičák, prokázat technický stav vozu, projít zkouškou, a nakonec získat vázanou živnost. Nic z toho nemusí udělat ten, kdo poskytuje službu ve sdílené ekonomice.
Když mávnete na taxík na ulic, nevíte o něm vůbec nic. Nevíte. v jakém technickém stavu je jeho vůz, zda-li taxikář vůbec zná město nebo jestli má řidičák. Ekonomové pro takový nevyvážený stav, zákazník & poskytovatel služby, označují pojmem asymetrické informace. Tím, že obec či stát váže poskytování některých služeb na vázanou živnost, garantuje zákazníkům, že nabízené služby jsou v pořádku.
Služby nabízené ve sdílené ekonomice, ať se již jedná o taxíky Uber, nabídka pokojů Airbnb nebo spolujízdu, řeší sdílená ekonomika sdílením zkušeností na síti. Nemáváte na Uber taxíka na ulici, nehledáte pokoje AirBnB na ulici. Napřed se registrujte a přečtete si recenze. Tím se vyrovnává informační asymetrie.


2016

Vlastnická práva: základ boje proti chudobě

24.října 2016

Vlastnictvi

Základem je dodržování vlastnických práv

Ekonom Hernando de Soto Polar se věnuje vlastnickým právům zejména v chudá v krajinách. Jeho největším počinem bylo, že dokázal v rodném Peru prosadit vlastnická práva vesničanů, kteří doposud k ochraně svých práv využívali marxistickou teroristickou Světlou stezku, která terorizovala Peru po desetiletí. Tím, že teroristé ztratili zázemí u vesničanů, prohráli.

17.prosince 2010 se upálil Tunisan Mohammed Bouazizi. Následně se milióny lidí vydali do ulic a postupně svrhly zdánlivě neotřesitelné africké a arabské diktatury. Málokdo ví, že v těch dnech se pokusilo upálit na 64 dalších lidí, z nichž 37 přežilo. Nikdo z nich před svoji strašlivou smrtí nevydal žádné náboženské či politické prohlášení.

Hernando de Soto Polar se se setkával s přeživšími a vyptával se na jejich motivy. Ukázalo se, že jejich motivem nebylo náboženství nebo politika, ale to, že jim byl sebrán majetek. Jeden mu na otázku proč se rozhodl upálit, když mu jeho náboženství zapovídá sebevraždu odpověděl, že to bylo to nejmenší, mnohem horší bylo, že byl okraden, že mu byl vyvlastněn majetek.

Musí ekonomika stále růst?

Středa 24.srpna 2016 

Stany

Stany

Musíme být stále bohatší a bohatší?
Samozřejmě, že ne.
Samozřejmě, že nemusíme stále ekonomicky růst.
Dokonce současný ekonomický růst je něco zcela výjimečného co lidstvo po většinu své existence nepoznalo. Kdybyste žili v 5.století a přemístili se v čase do století 9. sotva byste poznali nějakou větší změnu. Takřka až do konce 15. století to byl celkem stereotypní (krátký) život. Z našeho pohledu sice probíhali celospolečenské změny, ale z pohledu přímého účastníka neznatelné.
První velkou změnou, mimo příchodu nových obyvatel do Evropy z Východu a příchodu křesťanství, byl trvalý pokles ceny zlata po znovu-objevení Ameriky. Ale pak to začalo. A s příchodem páry se dějiny zdály jako kdyby byly utržené z řetězu. Podobně jako evoluce, ani dějiny, zdá se, neprobíhají rovnoměrně, lineárně, ale střídají se období rychlejší evoluce následovány neznatelnou evoluci, malým nebo takřka žádným vývojem.

Takže to, že bude nulový růst, resp. že bude “ne-růst” není nic divného, nic mimořádného.
Můžeme si například jako společnost říci, že toho honění za vyšším přírůstkem HDP, už bylo dost a zvolníme.
Při nulovém růstu udržujeme současný stav, tzv. Prostá reprodukce. Když se nám rozbije mixér, pořídíme si nový. Když odejde TV koupíme si novou, ale se stejnými vlastnostmi. Opravíme silnice, ale již žádné nové stavět nebudeme.

Takové rozhodnutí má však několik ale.

  • Pokud se naši sousedé nepřipojí k našemu ekonomickému “ne-růstu”, bude se zvětšovat rozdíl v životních úrovní nás a našich sousedů z Polska či Německa. Ano, my sice nejsme chudší, jsme na tom stále stejně, ale v porovnání s nimi chudneme. Ano, můžeme si říci, že je to v pohodě, ale obávám se, že většina lidí by jim záviděla a přála by si, abychom byli stejně bohatí jako Poláci či Němci, nebo alespoň aby i oni byli stejně bohatí resp. stejně chudí jako my. Jinými slovy, aby “sousedovi chcípla taky koza”.
  • Druhý „ale“ je trochu závažnější a morálně více problematické. Nulový ekonomický růst znamená, že nebudou ani nové léky či lékařské postupy. Když onemocní vaše dítě na nemoc, která je v sousedním státe novými postupy léčitelná, tady umře.
  • Ale zřejmě tím nejzávažnějším argumentem proti snaze o nulový ekonomický růst je, že ve společnosti i nadále probíhají změny a stačí jedna výraznější proměnná, aby celý systém přešel do nestabilní fáze. Například rozvoj automobilismu. Pokud by i při nulovém růstu celé společnosti nadále přibývala auta (jejich výroba nadále zlevňuje), růst počtu aut by zapříčinil nerovnováhu systémy.
    Nestavěli bychom nové silnice, nerozšiřovali ty stávající, ale aut by přibývalo a stávající komunikace by byly ucpané. Nedalo by se jezdit, jízdní doba by se prodlužovala a celý systém by se vychýlil.

A tak, pokud někdo nemá rád pokrok, může si sám pro sebe rozhodnout, že mu to stačí. Ale pak ať nepožaduje léčbu nově objevenými léky, či nejezdí po nových silnicích. Jinak je černým pasažérem, který se veze na produktivitě ostatních.

Proč jsou bohatí bohatší a chudí chudší

Mysidira

Maximalizace ekonomického užitku

Možná se i k Vám dostala před lety ke čtení kniha „Bohatý táta, chudý táta“ od Roberta T. Kiyosaki. Ten ve své
knize rozebírá, ne zrovna šťastně, teorii o tom, jak si bohaté rodiny předávají nejstřeženější tajemství o tom, jak být (zůstat) bohatý. A když už už se chýlíte ke konci knihy „Bohatý táta, chudý táta“ a čekáte, že teď, teď se dočkáte toho úžasného tajemství, které je v bohatých rodinách předáváno z generace na generaci, z otce na syna (holky se mají bohatě vdát) jak být bohatý, dozvíte se jen …
Chcete vidět více? Pokračujte na příspěvek Proč jsou bohatí bohatší a chudí chudší.


2011

Tajemství staré bambitky

25.prosince 2011
Jsem se právě díval na pohádku “Tajemství staré bambitky” vyprávějící o tom, jak se nevyplácí zavádět stále nové a nové daně. Vedle takových daní jako daň z trakaře či ze vzduchu tu byla i Daň z okna. Ale jenom ti z nás, kteří mají mikro/makro vědí, že taková daň z okna skutečně byla. A to v Anglii. Jako daň majetková.
Kdo byl chudý měl jen malý domeček, pokud vůbec, a jen jedno či dvě okna. Zatímco boháči měli paláce se spoustou oken. Pak stačilo výběrčím daní jen spočítat okna a byla dań vyměřena. Problém ale byl v tom, že lidé reagují na pobídky a tak daňoví poplatníci začali okna zazdívat, aby ušetřili na dani. Nakonec daň museli zrušit

Sportem k lepší ekonomice

6.prosince 2011
V sobotních Lidovkách vyšel žebříček zemí podle počtu obyvatel, co vůbec nesportují. Nejhorší jsou na tom – Řekové (67 % populace vůbec nesportuje). Následuje Itálie, Portugalsko a Maďarsko. Jestli vám toto pořadí připomíná pořadí zemí v ekonomickém srabu tak vězte, že Německo je na tom podstatně lépe než my v Česku. U nás vůbec nesportuje třetina lidí.

Nejlepší výsledky mají naopak seveřané Dánsko, Finsko a Švédsko. Zdá se tedy, že platí že ve zdravém těle zdravý (ekonomický / soutěživý) duch. PS: za rok utratí obyvatelé naši země kolem 60 mld Kč za sportovní oblečení, náčiní, vstupenky do fitek, bazénů, za vleky, …

Zdravotní pojištění

4.prosince 2011
Trocha historie k diskuzi, kolik by mělo být v ČR zdravotních pojišťoven: od roku 1888 je po německém vzoru u nás (V Rakousku-Uhersku) povinné zdravotní pojištění pro horníky a námezdně pracující. To se postupně dále rozšiřuje i na další profese. Ke konci roku 1918 je u nás již na 2000 (!) nemocenských pojišťoven. Jejich počet ale rychle klesal, roku 1925 působilo v Československu už jen 471 pojišťoven a do roku 1936 jejich počet klesl na (pouhých) 300

Zprávy z Francie

1.prosince 2011
Po čase opět trochu ostrovtipu Jefima Finštejna (EURO 46): Většina vrcholových úředníků, členů vlády a prezidentova okolí je ve Francii složena výlučně z absolventů Vysoké školy správní (École Nationale dˇAdministration). Tato svérázna elita, jak píše Fištejn, nemá velký smysl pro půvaby volného trhu a podnikatelského rizika. Proto Francii vládne přebujelá státní správa, kdy za posledních 30 let vzrostl počet vyšších úředníků o 40 % a po decentralizaci veřejné správy přibylo na 70 % úředníků na nižších stupních samosprávy, aniž by na těch vyšších ubyly.
Předvolebné sliby maďarského přistěhovalce Nicolase Sarkozyho, vzaly za své při střetu s odborářy 5 milionů státních zaměstnanců. A tak ze slibované (a nutné) reformy se prakticky nic neuskutečnilo. Státní dluh Francie překročil 86 % HDP a strmě míří vzhůru

Měli by bezdětní platit vyšší daně?

30.listopadu 2011
Tak vězte, že již v 27.listopadu roku 1911 přijal Německý zemský sněm usnesení proti starým mládencům a pannám. V nařízení stojí, že osoby obojího pohlaví, jež překročili 30.rok a neprovdaly se, budou platit 5% přirážku k daním. Neprovdané osoby s vyšším příjmem dokonce 10% navíc.


Závěrem

Homo Economicus – na vše kolem nás, co vytváří lidí i ostatní živí tvorové, se můžeme dívat z pohledu efektivnosti, hospodárnosti, maximalizace užitku a výnosu. Porovnávaného osobním prospěchem, štěstím, penězi nebo láskou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.