Hyperloop a Brno

 

18.ledna 2017
Velmi fandím Elonu Muskovi a jeho projektu Hyperloop. Jsem rád, že se smluvně do projektu připojí i naše Brno a Jižní Morava. Zatím ve stádiu Studie proveditelnosti. Budu rád, když tuna vznikne vývojové centrum. Jen bych prosil, ani korunu z veřejného rozpočtu.

Co to je Hyperloop

Hyperloop

Hyperloop – celosvětová dopravní síť. Kilometrická vzdálenost nehraje roli.

Myšlenka Hyperloopu je, zjednodušeně řečeno, trubka ve které frčí kapsle s cestujícími. A to velmi vysokou rychlosti, až k hranici zvuku, tedy kolem 1.000 km/hodinu. Aby toho bylo možné dosáhnout, kapsle se nikde nedotýká nějakých kolejnic nebo vodících lišt (tření), ale je unášena bezkontaktně v magnetickém poli, které ji posouvá i vpřed.
Aby kapsle s cestujícími mohla frčet trubkou, musí být mezera mezi magnety a kapslí velmi malá, milimetry a méně. Současně musí být v trubce vakuum. Kdyby zde byl vzduch, jeho odpor by byl tak velký, že by znemožnil pohyb vpřed. Proto musí být celý systém ve vakuu, tedy ve vzducho-prázdnu.
Největší výhodou nápadu je rychlost cestování překonávající i rychlost letadla. Třeba z Brna do Bratislavy za 10 minut. Ocelový tubus má mít 3,6 metrů v průměru, tloušťku stěny kvůli tuhosti 2,5 cm a samotná kapsle pro cestující pak průměr 2,7 metrů. Trouba (Tubus) má stát v krajině na pilonech, asi 30 metrů od sebe.

Jak to vidím já

V projektu Hyperloop vidím dva kritické body.

  • Nutnost vytvořené vakua a zajištění tuhosti celé soustavy. Vytváření vakua je energeticky velmi náročné a zde musíme vytvořit a udržovat vakuum v trubce délky desítek kilometrů. Čím vyšší podtlak, tím vyšší energetická náročnost rostoucí geometrickou řadou.
  • Druhý kritický bod je tepelná dilatace celé soustavy. Trať musí zajistit plynulý pohyb. Jakákoliv elastická deformace soustavy, byť v řádu desetin milimetrů. Rozkmitání kapsle až po její dotyk v rychlosti 1.200 km/hodinu stěny trubky, by měl fatální následky. Deformace vznikají tepelnou dilatací: střídání ročních období, od mínus 20 po plus 30 stupňů Celsia. Denní a noční výkyvy a hlavně běžné proměnlivé počasí: letní slunce rozpálí trubku, následována letní bouřkou, která systém ochladí. Pružné těsnění na vyrovnání dilatací nepřipadají do úvahy – vakuum. Možná nějaké plastové kompenzátory nebo dvojitá stěna trubky, kdy mezi vnější stěnou a vnitřní bude médium zajišťující pro vnitřní trubku stálou teplotu.A zase ta energetická náročnost.

Závěrem

Uvidíme, třebas se to Muskovi jeho Hyperloop podaří a mým obavám se příští generace budou shovívavě usmívat.
Osobně jsem ale přesvědčen, že místo nějakého Hyperloopu bychom měli postavit úplně obyčejnskou vysokorychlostní železnici z Ostravy přes Brno do Vídně, s odbočkou na Berlín a se zastávkou v Praze.


Virgin + Hyperloop One

7.října 2017
Skupina Virgin investovala do startupu Hyperloop One. Kolik, to se neví. Ale málo to určitě nebude, když Richard Branson z investiční skupiny Virgin získal místo ve správní radě firmy Hyperloop One. A navíc se potrubní firma přejmenovala na Virgin Hyperloop One. V tiskové zprávě se už naznačuje, že potrubní systém by zkrátil cestu z Edinburghu do Londýna na 50 minut. Možná ještě zajímavější je čtení názorů pod článkem na BBC.

2 thoughts on “Hyperloop a Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.