Kam směřuje železniční doprava na Jižní Moravě

Nástupiště 5. a 6. hlásí Hotovo

24. listopadu 2021
Brněnské hlavní nádraží má již přestavěná všechna nástupiště. Správa železnic dnes slavnostně ukončila opravu zbývajících dvou, kterými jsou 5. a 6. nástupiště. Protože jsou rovná, jako u jediných dvou na našem nádraží, může být nově výška nástupiště 550 mm. To znamená, že do nízkopodlažních souprav nastupujeme opravdu pohodlně, bezbariérově.

Stávající asfaltový povrch byl odstraněn. Plochu nástupišť nově tvoří dlažba. Stavbaři dále provedli výměnu orientačního a informačního systému pro cestující a také
osvětlení nástupišť. Ta jsou nyní vybavena i prvky vozíčkáře a slepce. Nové je i kompletní zastřešení.

Stavební práce probíhaly od 2. června, jejich zhotovitelem byla společnost SEŽEV-REKO. Celkové náklady dosáhly 92 mil Kč, z toho cca 25 mil. Kč šlo do technologií, na informční systémy a zabezpečení. Zajímavostí je, že pro část nástupiště na mostě nad ulici Hybešova u Malé Ameriky,  musely být použity atypické hrany nástupiště. Jinak by se na most nevešly.

Důvodem oprav bylo zachování bezpečného a plynulého provozu na současném nádraží do doby, než bude uvedeno do provozu nádraží nové. Více se současné nádraží již nedá modernizovat. 

Více fotek na nástupiště 5. a 6. najdete na webu Vlakem jednoduše.cz

Co se plánuje pro rok 2022 a dál

• Kompletní obnova trati Brno – Blansko. Tomu se věnujeme v samostatném příspěvku. Na trati do České Třebové se bude pracovat i v Doubravicích nad Svitavou a v úseku Březová nad Svitavou bude sanován svah, kdy dojde k odtěžení v délce několikaset metrů.  
• V roce 2022 začne elektrifikace a zdvoukolejnění trati ze Střelic do Zastávky u Brna, které potrvají do konce roku 2023. Což by s emělo obejít v příštím roce bez výluk, nějaké výluky pak budou až roce 2023.
• Začít by měla také přestavba posledního úseku prvního koridoru z Lanžhota na státní hranici se Slovenskem.
• V plánu jsou rekonstrukce železničních mostů v brněnské Šámalově ulici.
• V plánu na nadcházející rok jsou i rekonstrukce výpravních budov ve stanicích Sokolnice-
  Telnice, Šakvice, Střelice, Novosedly a Podivín.
• Vyšší zabezpečení, zpravidla v podobě doplnění
  závor, získá desítka přejezdů v celém regionu.
• Přesun a modernizace Židenického nádraží je plánována na roky 2024-2026. Součásti stavby je protažení podchodu do Nové Zbrojovky. Stavba by měla být bez výluk.
• Po skončení prací na trati do Blanska se začne pracovta na trati z Brna na Křižanov a Kolín. V letech 2023-26 se budou modernizovat nádraží Královo Pole, Vlkov, Přibyslav. 
• V letech 2023-26 se obnoví práce na modernizaci Žďár nad Sázavou, na řadu příjde Světlé nad Sázavou (2029), trať Kutná Hora – Čáslav (po roce 2029). 

Rok 2021 co se povedlo

• V průběhu roku 2021 probíhala výstavba odbočky Rajhrad spojená s rekonstrukcí přilehlých mostů. To si vyžádalo nepříjemné omezení provozu na jednu kolej.
• Těsně před dokončením je elektrifikace traťového úseku z Brna-Horních Heršpic do Střelic.
• Zahájeny už byly práce na třech stavbách mezi Brnem-Maloměřicemi a Blanskem, které si od 12. prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, vyžádají roční přerušení provozu.
• Letos byly také dokončeny rekonstrukce výpravních budov ve stanicích Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov, Ivanovice na Hané a Vyškov.
• Náklady přes 350 milionů korun si vyžádá stále probíhající neplánovaná oprava traťového úseku z Břeclavi do Hodonína, který zasáhlo na konci června ničivé tornádo. Hotovo bude do nového jízdního řádu. V příštím roce s ebude ještě dokončovat protihluková stěna.
• Za zmínku stojí rovněž letošní opravy traťových úseků Nedvědice – Tišnov a Moravský Krumlov – Moravské Bránice. Druhá zmiňovaná akce bude pokračovat i v roce 2022. Významná bude i oprava kolejí a výhybek ve stanici Strážnice.

Modernizace Vlárské dráha

17. listopad 2019
Připravuje se modernizace a elektrifikace 23km dlouhého úseku z Kyjova do Veselí nad Moravou. Právě běží proces EIA. Součásti stavby je i pět přeložek trati do nové stopy v délce 4,4 km. Vznikne nová zastávka Bzenec-střed a nádraží ve Vlkoši se přesunou k železničnímu přejezdu.
Začít se stavbou by se mělo v červnu 2023
Datum ukončení: prosinec 2025
Cena: 5,8 mld kč.
Po kompletní modernizaci a eletrifikaci této trati z Brna přes Slavkov a Kyjov do Veselí n. Moravou by se jízdní doba zkrátí o 15 minut.

srpen 2019
Celá trať z Veselí nad Moravou, přes Brankovice, Slavkov do Brna bude modernizována a a elektrifikována. Součásti modernizace je i přestavba nádraží ve Slavkově u Brna. Postaví se jedno vnější a jedno ostrovní nástupiště s podchodem. Zahájení modernizace začne v roce 2022 a skončí v roce 2025.

Plány z roku 2016

23.října 2016

Největším úkol v našem Jihooravském kraji je modernizace trati Brno – Přerov, kde se počítá s novostavbou trati na 200 km/hod.  Hlavní přínos bude jak v dálkové dopravě Brno – Ostrava, tak i v dopravě regionální, kdy navazující stavba Kojetín – Hulín umožní zavedení zcela nové linky Brno – Kroměříž – Zlín. Další navazující stavba Nezamyslice – Olomouc pak podstatně zatraktivní linku Brno – Olomouc – Šumperk.

Hlavním přínosem v regionální dopravě bude zavedení nové linky S7 Brno – Rousínov – Vyškov v taktu 30 minut (špička) / 60 minut (sedlo / víkend). Osobní zastávkové vlaky tak budou konečně obsluhovat i Vyškovsko a částečně nahradí dnešní autobusovou linku 107.

• Dalším klíčovým požadavkem je dosažen cestovní rychlosti Brno – Rousínov 20 minut, ale citlivým bodem je kapacita brněnského nádraží.
• V osobní zastávkové dopravě se plánuje nasazení nových elektrických jednotek s cestovní rychlostí 160 km/hod a odpovídajícím zrychlením, aby nebrzdily projíždějící rychlíky.
• Dalším plánovanou rekonstrukcí je Brno – Zastávka – Třebíč. Kdy se dlouhodobě plánují dva vlaky / hodinu a to na lince Boskovice / Letovice – Brno – Zastávka.
  Ale i zde je omezujícím místem brněnský železniční uzel, kde chybí potřebná kapacita tratí.
• V dohledné době je třeba pokračovat s elektrifikací do Třebíče, zatím aspoň do Náměště nad Oslavou. Kvůli rychlíkům do Plzně je vhodné zvýšit cestovní rychlost až do Jihlavy.
• Dalším elektrifikovaným úsekem by měl být úsek Brno – Střelice a výhledově Střelice – Moravský Krumlov / Ivančice. V současnosti jezdí z Ivančic 3.700 osob za den (o víkendu polovina), což je víc, než na některých dnes již elektrifikovaných tratích.
• Na lince S3 je uvažováno s elektrifikací a modernizací trati Tišnov – Nedvědice. Kde jak ve všední den, tak i o víkendech jezdí kolem 1.200 osob / den. Tím by se vytvořilo možnost rozpojován / spojování vlaků v Tišnově ve směru Křižanov & Nedvědice. Občané Nedvědic by tak cestovali do Brna a dál na Vranovice již bez přestupu.
• Plánuje se odbočka do Židlochovic, aby bylo přímé železniční spojení Židlochovice – Brno.
• Úzkým hrdlem je 10 km úsek Adamov – Maloměřice s cestovní rychlostí max. 70 km/hod. Řešením by byla nová výhybna někde kolem Bílovic, aby rychlíky mohly předjíždět osobáky. Podobným hrdlem je úsek Modřice – Hrušovany. I zde se uvažuje s novou výhybnou v Rajhradě.
• Na trati Brno – Havlíčkův Brod se plánují postupné modernizace s mírným navýšením cestovní rychlosti. Hlavně dojde k budování nástupišť s výškou 550 mm nad temenem koleje, aby byl bezbariérový nástup do nízkopodlažních vozidel. Tato trať je ale především nákladní, proto dojde k prodlužování vybraných stanic kvůli křížení dlouhých nákladních vlaků.
• Předpokládá se i zvýšení hustoty dopravy na lince R6 Brno – Kyjov. Rychlíky by měly jezdit v taktu 30 / 60 minut.
• Břeclav – Znojmo: plánuje se zvýšení cestovní rychlosti se současných 80 na 120 km/hodinu a to alespoň v úseku Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou.
• Rekonstruovány budou stanice Mikulov a Hodonice, a zřízena nová výhybna Sedlec u Mikulova. Vlaky se tak budou křížit ne v Mikulově jako dnes, ale ve výhybně Sedlec u Mikulova a v Hrušovanech. Cílem je zkrátit jízdní dobu osobního vlaku mezi Břeclaví a Znojmem ze současných 88 minut na 71 minut.

Jak uvádí Martin Konečný: „Teoretické poučky uvádějí, že regionální železniční doprava může být konkurenceschopná individuální dopravě, pokud spoje budou dosahovat průměrné rychlosti 50 – 60 km/hod. Zkušenost a analýza z linky Olomouc – Šumperk přes Zábřeh teorii potvrzuje“ Díky cestoví rychlosti 64,4 km/hodinu přibývá cestujících, kteří raději jedou tuto cestu v délce 59 km osobním zastávkovým vlakem s dobou jízdy 55 minut než autem.

Reálné možnosti dopravy na Jižní Moravě

10.října 2013

„Osídlení je dáno, těžko budeme hýbat Brnem nebo Vídni.
To co lze měnit je dopravní spojení,
tedy typ dopravy a jejich trasování.“
Zdeněk Pavlík – náměstek JM hejtmana

Vysokorychlostní železnice (VRT) a její přínosy pro Českou republiku a Reálné možnosti dopravy v Jihomoravském kraji (JMK) jsou názvy dvou konferencí, které proběhly během veletrhu Eurotrans na brněnském výstavišti od úterý 8. do čtvrtka 10. října 2013 (součást Strojírenského veletrhu).

Pan Horský za Kordis:

Denně vyjíždí po našem Jihomoravském kraji 1.300 vozidel na 322 linek. Máme tu 60 přestupních uzlů, na které bylo v minulosti dáno 950 mil. Kč.
Na Jižní Moravě máme 167 železničních stanic, 731 km železničních tratí. Z toho je 318 dvoj-kolejních a 323 km elektrifikovaných.
Všechny autobusy (a šaliny) jsou vybaveny elektronickým sledováním polohy, které odesílají informaci o své poloze každých 6 sekund. Ale on-line sledování vlaků, které tvoří páteř dopravního systému v našem kraji, se zavádí až dnes, po 10 letech od vzniku IDS-JMK. Přitom jsme jediným krajem v ČR, kde páteř dopravního systému tvoří kolejová doprava.
Za posledních 20 let, od roku 1990 do roku 2010, vzrostl počet vlaků na brněnském nádraží dvoj-násobně a každý pracovní den použije v rámci IDS-JMK pro cestu do/z Brna na 60.000 lidí.
Pokud budeme brát maximální naplněnost vlakového nádraží, bez omezení v plynulosti a bezpečnosti v provozu, 100 %, pak optimální stav je kolem 90 %, neboť se musí počítat s možnými zpožděními. Ale stav na brněnském hlavním vlakovém nádraží je dnes kolem 120 %. Což jednak neumožňuje přidávání dalších vlaků a každé malé zdržení způsobuje zpoždění dalších vlaků, které tak před Brnem musejí čekat.
Přes brněnský železniční uzel jezdí nákladní vlaky již jen v noci a o víkendech. Přes den již nejsou volné dopravní sloty.

Co se plánuje po roce 2010

• rekonstrukce trati Brno – Střelice (hotovo 2021)– Zastávka a
• rekonstrukce trati Břeclav – Znojmo (v rámci EU programu OPD1),
• na trati Brno – Letovice nová nástupiště (v rámci programu OPD2).
• Elektrifikace tratě Brno – Zastávka u Brna včetně zdvoj-kolejnění a nových nástupišť. Vše pro rychlost 120 km/hodinu,
• spolu s výstavbou nových zastávek Ostopovice a Starý Lískovec (hotovo 2021),
• nová spojka Boskovice – Brno pro takt osobních vlaků 15/30 minut na úseku Rájec Jestřebí – Brno.
• Nová nástupiště v Letovicích, Adamově a v Rájci-Jestřebí,
• Výstavba Křenovické spojky a výhybny Zbýšov u Křenovic– Sokolnice – Slavkov, což by mělo uvolnit trasu Brno – Přerov.
• Výstavba výhybny v Bílovicích nad Svitavou
• Odbočka Rajhrad (hotovo 2021) tak, aby se zvýšila propustnost trati a takt a to až na 30 minut i v sobotu a v neděli,
• Obnova tratě Střelice – Moravské Bránice – Moravský Krumlov (hotovo 2021),
• obnova tratě Břeclav – Znojmo – nová nástupiště, vyšší rychlost, konečně zabezpečovací zařízení,
• obnova tratě Tišnov – Nedvědice, tj. zvýšení traťové rychlosti (hotovo 2021) a nová nástupiště a
• nová železniční zastávky v Brně: Brněnské Ivanovice, Brno-letiště, Černovice, Černovická terasa, Modřice smyčka, Starý Lískovec (hotovo 2021) a Vídeňská.

V rámci nad-regionálního významu jsou pro Brno plánované / nutné tyto stavby:

• Modernizace tratě Brno – Přerov jako dvojkolejné na rychlost 160 km/hodinu včetně přípojných tratí tak, aby bylo možné provozovat příměstskou dopravu v taktu 30/60 minut,
• výstavba vysokorychlostní tratě (VRT) Praha – Brno,
• výstavba VRT Brno – Vranovice na 250 km/hodinu a modernizace navazujícího úseku Vranovice – Lanžhot na 200-230 km/hodinu a
• optimalizace tratě Brno – Tišnov – Žďár nad Sázavou (Hotovo 2021) – Havlíčkův brod na 110–120 km/hodinu. První práce, v úseku Tišnov – Kuřim – Maloměřice) proběhly v roce 2015.