|
2. Úvod
Snaha o předpovídání budoucnosti, určení zítřků a výsledků našich činů provází lidstvo od svého prvopočátku. Lidé se chtěli dozvědět, zda jim jejich počínání přinese žádaný výsledek, jaké rozhodnutí mají učinit, aby toho dosáhli. Svoje další kroky určovali na základě svých zkušeností, rad svých přátel (a jejich zkušeností) a nebo sáhli až k magickým vědám. O tom, zda jejich počínání bylo či nebylo úspěšné, se přesvědčili až po jejím uskutečnění. Když byl výsledek prospěšný a přinesl žádanou změnu, utvrdili se ve svém názoru, potvrdili své pravdy a domněnky a pokračovali dál v životě s dalšími rozhodnutími. Pokud se jejich snažení nesetkalo s dobrým koncem většinou uvažovali nad tím, co by se stalo, kdyby . . ., ale historie, jak známo, nezná kdyby. ;
Proč však začínám svoji práci tímto, spíše filozofickým, uvažováním? Podívejme se na úvodní myšlenky podrobněji a ukažme si, jak je po zobecnění lze přiblížit k dnešku. Rozhodování se děje vždy v určitých podmínkách a v určitém prostředí nejen společenském či ekonomickém, ale také v technickém. Zároveň lze tvrdit, že nikdy nenastanou dva zcela identické případy. Přísloví "nikdy nevstoupíš dvakrát do téže řeky" vystihuje zcela přesně skutečnost.
V každé řešené situaci se rozhoduje na základě předešlých zkušeností, ve vědě na základě zobecnění dřívějších poznatků a určením oblasti použitelnosti. Vždy však s určitou mírou neurčitosti a rizika.
V dnešní době tento postup opakujeme mnohem častěji než naši předkové a naše úvahy zahrnují stále složitější rozhodovací případy (určení dalšího chodu podniku, výše státního rozpočtu apod.) a postupy rozhodování se s rozvojem matematiky a především s nástupem výpočetní techniky dostaly na vysokou úroveň a velkou rozlišovací schopnost.
Co jiného jsou technické tabulky, než-li zobecněná skutečnost a snaha o její předpověď pro stejný, resp. podobný případ? Hledáme-li v tabulkách např. tvrdost slitiny vycházíme při tom z daného chemického složení, rychlosti ochlazování a příslušné technologie výroby. Očekáváme, že výsledek, který takto získáme, bude dostatečně vhodným (přesným) i pro náš případ.
Nástup výpočetní techniky přinesl počítačovou předpověď - simulaci. Vložíme-li do programu vstupní data, která máme pevně daná, či o kterých předpokládáme s jistou pravděpodobností, že nastanou (ve slévárenství to jsou geometrie odlitku, podmínky lití a další), určíme na základě dřívějších poznatků ("zkušeností") výsledek (načtení poznatků z minulosti - termofyzikální data z databanky programu pro výpočet teplotního pole v odlitku po odlití).
Když provedeme simulaci, zcela jistě ji porovnáme se skutečností a provedeme zpětnou analýzu. Proč se neshoduje naše předpověď se skutečností, kde jsme se dopustili chyby, ale hlavně nás zajímá, jak se takové chyby do budoucna vyvarovat. Opět zobecníme naše poznatky a budeme se je snažit v dalším využít pro náš prospěch.
Vidíme, jak se náš postup shoduje s našimi předky.
Stáhnout
PDF soubor s kap 1 - 4 (3,7 MB)
Předcházející kapitola: 1.
Cíl práce
Následující kapitola: 3.
Literární rozbor
Upozornění: Pokud
použijete část z moji disertační práce, dodržujte
Autorský zákon a dbejte na správnost citací |
