Mají být v Brně dvě hlavní nádraží?

 
Cernovice

Rozšíříme nebo zjednodušíme železniční tratě po Brně

Myšlenka na rozdělení osobní (regionální) a rychlíkové železniční dopravy v Brně na dvě hlavní nádraží se pravidelně opakuje v diskuzích o poloze brněnského hlavního nádraží. Mají být v Brně dvě hlavní nádraží?

Jedním z hlavních důvodů současného neutěšeného stavu je malá kapacita jak hlavního brněnského nádraží, tak úzké hrdlo na příjezdových trasách do brněnského železničního uzlu. Rozdělením dopravy do dvou nádraží, do dvou tras, by se podle navrhovatelů rozložila dopravní zátěž, a může (?) zůstat zachované současné hlavní nádraží bez přestavby, bez tunelů pod Brnem.

Dvě hlavní nádraží: hloupost nebo reálná možnost?

Nejprve je třeba zdůraznit, že nelze dělit dojíždějící na ty, co využívají regionální (zastávkové) vlaky a na ty, kteří využívají rychlíky. Podprahovou myšlenkou návrhu na dvě nádraží je, že těm, kteří cestují zdaleka (a rychlíky) nevadí, když pojedou o 15 minut déle.
Cožpak však rychlíky nevyužívají především každodenně dojíždějící? Jaký je rozdíl mezi dojížděním z Ivančic a z Břeclavi? Rozdílná vzdálenost, ale přibližně stejný čas.

Vzdálenost nehraje roli. Rozhodující je čas a cena. Od nového jízdního řadu budou moci například břeclavané dojíždět do Brna na jihomoravskou IDS-JMK jízdenku dokonce i ve vybraných spojích RailJet-u. Podobně i obyvatelé Letovic.

Jak mohou dvě brněnská hlavní nádraží vypadat

Zaznívají dvě možnosti: Dolní nádraží a Dálnice

1 Dolní Nádraží jako rychlíkové nádraží

První skupina umisťuje nové rychlíkové nádraží na místo dnešního Dolního nádraží, tedy do shodné polohy s variantou nádraží Řeka.

Takové druhé rychlíkové nádraží Řeka by v minimální variantě muselo mít dvě nástupiště se čtyřmi průjezdními kolejemi. A to jen případ, že soupravy zde nebudou končit a čekat na obrat zpět. Vhodnější by byly tři nástupiště, šest kolejí. A samozřejmě koleje nákladního průtahu.

Počet přestupujících mezi vlaky v brněnském železničním uzlu totiž není v současnosti mnoho. Do budoucnosti se však očekává nárůst přestupů mezi vlaky. Železnice se postupně stává páteřním dopravním systémem v brněnské metropolitní oblasti: roste počet spojů, zkracují se intervaly mezi vlaky, přibudou nová nádraží, trvale roste počet dojíždějících.

Přestupy Rychlík & Regionální vlak

Odstavne-nadrazi

Současné brněnské odstavné nádraží

Při existenci druhého hlavního nádraží v Brně – U Řeky, by tak nejspíše rychlíky od severu, od Tišnova a České Třebové, zastavovaly i v Židenicích. Zde se vytvoří přestupní uzel na regionální vlaky do centra a dál na jih.
Rychlíky od jihu a jiho-západu, které dnes končí na hlavním brněnském nádraží, tj. od Břeclavy a od Třebíče, by pokračovaly se zastávkou přes Židenice. Nejspíše by končily až na nádraží Královo Pole. Opět s cílem umožnit přestup na regionální vlaky.

Rychlíky od Vyškova a ze Slavkova zajíždějící do nového nádraží ze severu od Černovic by buď končily na Dolním nádraží, bez možnosti přestupu na regionální vlaky. Nebo s možností přestupu v Modřicích, či na nově vybudovaném nádraží Brno-Černovice.

Z nevýhod dvou hlavních nádraží v Brně bych uvedl:

  • Nutnost dvou odstavných nádraží. Pro soupravy z nového nádraží Brno by se muselo vybudovat odstavné nádraží, nejspíše ve shodě s plány pro nádraží Řeka.
  • Nutnost přidat zastávku pro rychlíky na přestup na regionální spoje.
  • Vysoká obsazenost úseku Židenice – Maloměřic – Královo Pole. Nutnost ukončování rychlíků v Králově Poli, popřípadě prázdných souprav v Maloměřicích na nákladním nádraží. Před jejich obratem zpět na linku, nebo před odtažením na Odstavné nádraží.
  • Židenické nádraží se stane úzkým hrdlem. Plánované nové Židenické nádraží nad ulici Bubeníčková, nad zastávkou šaliny do Brna, se odkládá. Jeden kolejový svazek vede ze Židenic na Dolní nádraží, druhý na současné hlavní nádraží. Vzájemná nezaměnitelnost.
  • Před Židenickým nádražím se budou od jihu křížit tři tratě: rychlíková od Dolního nádraží, nákladní průtah z Dolního a osobní od hlavního nádraží. Tím se vytváří úzké hrdlo.

Projektem brněnského dvoj-nádraží je například návrh hnutí ANO z roku 2016, který ale umisťuje druhé brněnské nádraží až za řeku Svratku.

Výstavba nového druhého rychlíkového nádraží na místě Dolního nádraží by se musela prakticky celá realizovat dle projektu nového nádraží Řeka. Možná jen se sníženým počtem nástupišť. Nejedná se tedy o levnou a jednoduchou věc. 

Komentář

Osobně se domnívám, že výstavba druhého nádraží pro rychlíky U Řeky je „jen“ mezi-krokem, než definitivně opustíme současné hlavní nádraží a přesuneme železniční dopravu na nové nádraží za Vaňkovku. Následně zrušíme současné náspy rozřezávající město Brno a uvolníme plochu pro novou bytovou výstavbu.

2 Rychlíkové nádraží U Dálnice

Druhá skupina umisťuje nové nádraží pro dálkové spoje a vysokorychlostní tratě na jih Brna k dálniční křižovatce s tím, že odsud pojede na dnešní hlavní nádraží nějaká „rychlodráha“.

Zatím jsem nikde neviděl plán nebo popis takového řešení. Myšlenka se objevuje v diskuzích na internetu nebo při veřejných debatách z řad občanů.

Nevýhody jsou zřejmé. Protože jižní Nádraží u dálniční křižovatky je zcela mimo město, vyžaduje dlouhé samostatné dopravní napojení do města – vlak, šalina či bus. Zaznívá pojem „rychlodráha„. Tak jako tak by se jednalo o podobné řešení, jaké známe z letišť, například Vídeň či Barcelona. Tedy kolejové spojení, bez zastavení až do širšího centra města, kde vzniká dopravní uzel.

Aby takové řešení bylo pro každodenně dojíždějící alespoň zčásti schůdné, spojnice musí zajistit průjezd přes Brno s možností přestupu na několika dopravních uzlech veřejné dopravy. Nejspíše by se tedy jednalo o napojení tohoto „dálničního“ nádraží na severo-jižní kolejový diametr, který je plánován jako spojnice Chrlic – Brna – Tišnova, s několika stanicemi pod městem Brnem.

Povrchové napojení „dálničního“ nádraží do stávajícího nádraží (centra) by se muselo řešit novým náspem, popřípadě s využitím stávajících tratí. Tím se ale kruh uzavírá. Jen místo jednoho vlaku, budou do současného brněnského hlavního nádraží zajíždět jiné vlaky. A cestující navíc jednou přestoupí.

Druhá výtka je, že je zcela nesmyslné, aby rychlíky ze severu, od Prahy, České Třebové či Tišnova projížděly Brnem po nákladním průtahu a zastavovaly až na jihu pod Brnem. Cestující by se pak vraceli zpět do Brna.

Navrhovatelé této varianty počítají asi s tím, že toto jižní „dálniční“ nádraží by sloužilo jen pro budoucí vysokorychlostní tratě. Ale pak vůbec neřeší současný kritický stav úzkého železničního uzlu Brno. Neřeší potřebu dalších spojů regionálních a rychlíkových spojů.

Komentář

Z tohoto důvodu považuji návrh na druhé, jižní „dálniční“ nádraží, za hloupý a nesmyslný. Myšlenka dvou nádraží samozřejmě neřeší bariérový efekt současného vedení železničních tratí ústících do historického jádra Brna.

Brněnská rychlodráha: nic nového pod sluncem

Nasep

Právě tudy vedla přes sto let „rychlodráha“ spojují Dolní a Horní nádraží

Spojení „rychlíkového“ nádraží se stávajícím se má dít „rychlodráhou“. Myšlenka na spojení nového a starého nádraží se poprvé objevila již v roce 2008, kdy strana Zelených přistoupil na nové nádraží U Řeky s tím, že nad Jižním centrem bude „rychlodráha“ spojující nové nádraží a současný uzel MHD na ulici Nádražní.

Když se však nad takovou železniční spojkou zamyslíme, nejedná se o nic jiného, než to, co tu bylo přes sto let. Tedy železniční spojka z Dolního na Horní nádraží po náspu kolem Vaňkovky.


Mohlo by Vás také zajímat

Porovnání variant Nového nádraží v Brně: Pod Petrovem & U Řeky

Cedule

Kde asi bude tato cedule viset?

Pod Petrovem nebo na současném místě? Proč vlastně potřebujeme tunely pod Brnem? Proč stavět až za Vaňkovkou U Řeky? Kolik potřebujeme nástupišť? A čím nám dnešní nádraží už (asi 90 roků) nevyhovuje?
Porovnání obou variant budoucího nádraží v Brně.
Grafy, výpočty, plány v měřítku, mosty, tunely, vedení kolejí, …
A jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
Pokračujte na stránku Porovnávající variantu Petrov & Řeka.


Závěrem

Mají být v Brně dvě hlavní nádraží? Má se oddělit rychlíková a regionální doprava do dvou hlavních nádraží? Dá se tím vyřešit gordický uzel brněnského železničního uzlu? Já si myslím, že ne. Přes sto let jsme tu měli dvě hlavní nádraží – Dolní a Horní, a praxe prokázala, že takové řešení není dobré. Ani při existenci nějaké „rychlodráhy“ spojující obě nádraží, náspem kolem Vaňkovky, vlakem nad ulicemi Brna nebo spojnici od jihu. I brněnské letiště bude napojeno kolejovou dopravou, které bude projíždět se zastávkami přes Brno.


 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.