Dvojkolí parní lokomotivy jsou buď hnací nebo spřažená. Na hřídeli je pevně nalisována dvojice kol. Proto mluvíme o železničním dvojkolí. Kola se vyrábějí ve slévárně odlévánín a to jako hvězdice (paprsky) nebo plný disk, popřípadě disk s odlehčením. Po odlití jsou obráběna.  Kola mají na svém obvodě mají obruč s okolky. Obruč se nasazuje na železniční kola za tepla. Po zchladnutí se smrští a pevně drží na odlévaném kole. Po provozním opotřebení obruče, stačí jej sejmout a nasadit za tepla novou obruč. Parní lokomotivy – kola, paprsky, výstředník.

Hnací a spřažená dvojkolí

Sprazene-dvojkoli

Spojnicová tyč rozvádí tažnou sílu na ostatní spřažená dvojkolí lokomotivy.
Mezi koly je brzda.

Hřídel dvojkolí se otáčí v ložiskové skříni, která je spojena s rámem lokomotivy. Novější parní lokomotivy používají valivá ložiska, starší parní lokomotivy mají ale hřídel spojenou s ložiskovou skříni přes ložiska kluzná.

Tažná síla je pomocí tyče, tzv. spojnice rozváděna z hnacího dvojkolí lokomotivy na ostatní spřažená dvojkolí v pojezdu. Tzn. že pára koná přímou práci jen na první dvojkolí, zatímco na ostatní dvojkolí musí být síla rozváděna pomocí spojnice.
Spojení pístu, pístnice, křižáku, ojnice a hnacího dvojkolí lokomotivy tvoří tzv. klikový mechanismus.

Na obrázku je spojnicová tyč, která rozvádí tažnou sílou na ostatní spřažená dvojkolí lokomotivy.

Válec

Na lokomotivě 310.23 vyznačen 3. a 4. vnitřní parní válec

Nápravy (hřídele) jsou většinou rovné. Pokud má ale parní lokomotiva třetí či čtvrtý válec uvnitř pod kotlem, je hřídel s hnacími dvojkoly zalomená a napojena ojnicemi na parní stroj. Použití třetího vnitřního parního válce nabízí větší tažnou sílu, a umožňuje plynulejší rozjezd a klidnější jízdu.

Hnací síla je od hnacích dvojkolí rozváděna prostřednictvím spojnic na Spřažená dvojkolí. Spojnice/spojnicová tyč je vždy na vnější strany lokomotivy a to i u parních lokomotiv s vnitřními válci, aby se ušetřilo za výrobu zalomené hřídele.
Mezi koly je brzda. Kola, která mají brzdu označujeme jako kola obržděná. Brzdné špalky, které pohlcují tepelnou energii vzniklou při brždění třením, jsou opatřena brzdovými zdržemi zavěšenými na brzdných závěsech.

Síla k brzdění vzniká odtlačením brzdy (vytvořený podtlak – vakuum pomocí ejektoru) od kola nebo naopak přitlačením brzdy ke kolu, tzv. tlakové brzdy. U tlakové brzdy se tlak vytváří v kompresoru.

Běžné dvojkolí

Běžné dvojkolí je pomocné dvojkolí, které nepřenáší hnací sílu (není spojeno spojnicovou tyčí), ale slouží k rozložení hmotnosti lokomotivy na větší počet kol a také k navedení rámu lokomotivy do oblouku.

Dvojkolí

Běžné dvojkolí na lokomotivě 310.23, Strasshof

Strasshof

Běžné dvojkolí na lokomotivě 310.23 je jak vpředu, tak trochu netypicky i pod budkou, Žel. muzem Strasshof

Paprsky

Kola lokomotivy mohou být buď plná nebo s tzv. paprsky. Paprsky, nebo také špice, spojují střed kola (čep) s jeho vnějším obvodem. Na obrázcích je porovnání kol s paprsky (lokomotiv ČD) a profilem kola na ruských parních lokomotivách.

Loukote

Paprsky spojují střed kola s jeho vnějším obvodem

Paprsky

“Paprsky” u lokomotivy provozované v Sovětském Rusku

Na rozdíl od evropských parních lokomotiv, zde na horním snímku, na americké lokomotivě provozované v Sovětském Rusku nevidíte paprsky, ale skoro plná (odlévaná) kola. Protizávaží ale samozřejmě nesmí chybět. Moje maličkost pro porovnání výšky rámu lokomotivy nad tratí.
Petrohradské Železniční muzeum mezi stanicemi metra балтийский вокзал a фрунзенская.

213-901

Paprsky s protizávažím u lokomotivy 213-901

Parní lokomotiva 213-901 je vskutku malou lokomotivou.

477-043

Protizávaží je jen na hnacích a spřažených kolech, pod zásobníkem na uhlí a vodu samozřejmě nejsou. Lokomotiva 477-043

Protizávaží je jen na hnacím a spřaženém dvojkolí. Pod tendrem samozřejmě není.
Parní lokomotiva 477-043 na přehlídce v Chebu, září 2016.

Výstředník

Výstředník je rotační čep, který přenáší sílu parního stroje přes klikový mechanismus a přes spojnicovou tyč na hnané dvojkolí. Výstředník je vždy mimo osu otáčení kol.

A proč je část kola vyplněna protizávažím?
To je ten červený půlměsíc. Úkolem protizávaží je zachytit odstředivé síly od klikového mechanismu. Proto je protizávaží vždy na opačné straně jak čep s tyčí klikového mechanismu. 

Návrat na úvodní stránku parní lokomotivy a na seznam komponent Parní lokomotivy.


Mohlo by Vás také zajímat

Parní lokomotivy

Vše, co jste chtěli vidět o parních lokomotivách a báli jste se zeptat. Kde se hází uhlí, jak vypadá kotel uvnitř, kde je vlastně ten parní stroj a ten parní píst. Kam odchází pára a proč parní lokomotivy tak suptí ?
Fotky a popisy lokomotiv od nás, i ze zahraničí najdete v článku Parní lokomotivy.

Tendr a tendrovka

Parní lokomotivy musejí sebou vozit zásobu vody a palivo. Nejčastěji uhlí, ale jako palivo se používalo i dřevo, rašelina nebo topné oleje. Nádrže na vodu (vodojem) a zásobník na uhlí jsou buď v samostatném voze – tendru – nebo jsou na společném rámu s parní lokomotivou – tendrovkou.
Více o tendrech a tendrovkách včetně foto-galerie najdete v příspěvku Tendr a Tendrovka.


Závěrem

Dvojkolí parní lokomotivy jsou buď hnací nebo spřažená. Na hřídeli jsou nalisovány dvojice kol a na svém obvodě mají obruč s okolky. Mezi obručí a středem kola bývají buď hvězdicovité paprsky nebo mají odlévaný profil s odlehčením. Parní lokomotivy – kola, paprsky, výstředník.


 

Blog pro chytré a přemýšlivé lidi nejen o Brně a Brňácích

Text a obrázky jsou vydány pod licencí CC BY-NC-ND (Licence Creative Commons) Uveďte autora - neužívejte komerčně - neměňte. Více o licenci CC BY-NC-ND zde. Bez svolení autora je další použití textů nebo fotek zakázáno. Můžete však citovat (dát odkaz) při zachování citačních pravidel.