Politika Jihomoravského kraje

 

Proč jsou důležité krajské volby

Hlas

Ilustrační obrázek: komu dát svůj hlas

2016
Krajský parlament rozhoduje například o dopravní obslužnosti území. Toto téma uchopilo před krajskými volbami 2016 KDU-ČSL, která chce další rozvoj jednotného dopravního systému Jižní Moravy. Další oblastí, o které rozhoduje krajské zastupitelstvo, je územní plán, což zvláště zde na Jižní Moravě je ožehavé téma. Na poslední chvíli schválený územní plán Jižní Moravy bude pro svá bílá místa zcela jistě shozen ze stolu a nová koalice bude muset tento dluh Haškova týmu vyřešit. Dalším krajským tématem jsou střední školy a silnice druhé a třetí třídy.

A jak vypadala Jižní Morava do roku 2016?

Pod vládou hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška z ČSSD jako jediný kraj v naší vlasti nemá schválený územní plán. Minulý pokus byl, před čtyřmi roky, zamítnut soudem, když se krajský úřad, jehož byl pan Hašek šéfem, nedokázala vypořádat s připomínkami občanů a starostů. A Krajský úřad se jej pokusil prosadit silou.

Vlivem neschváleného územního plánu se nestaví silnice, byť by na ně byly peníze. Nemá řádnou železnici na Vyškov a dál na Ostravu. Není dálnice na Vídeň. Není ani pořádná silnice z jihu na sever kraje, a auta stále jezdí přes Lipůvku. A zatímco ostatní kraje stavěly a rozvíjely svoji infrastrukturu, kraj Jihomoravský stagnoval. Pan Hašek slíbil schválení územního plánu do voleb 2016, nakonec jej sice zastupitelstvo schválilo, ale plán je v problematických místech bílý, včetně celého Brna a okolí. Dá se předpokládat, že takový územní plán bude opět smeten ze stolu.

Krajské volby 2016 na Jižní Moravě

Podle průzkumů 20 až 30 % lidí k volbám nikdy nechodí. Další asi třetina české populace občas k volbám jde, občas nejde, záleží na silném nosném tématu. Podle sociologa pana Lebedy, kdyby tito ne-voliči k letošním krajským volbám přišli, dali by svůj hlas hnutí ANO a pak Pirátům, straně Zelených a TOP09. Jejich neúčast tedy nejvíce poškodili pravicové strany. U TOP09 to by byl dvojnásobný zisk. Data však pocházejí z celostátního průzkumu.

V Jihomoravském kraji byla letošní volební účast 36,8 %. Což je samozřejmě obecně málo, v celorepublikovém srovnání pak normál. Ve městě Brně byla účast o něco vyšší, přes 39,5%.

Výsledkem říjnových krajských voleb 2016 v Jihomoravském kraji je zastoupení devíti stran či hnutí v 65 členném jihomoravském zastupitelství.

  • Hnutí ANO neobhajovalo žádný mandát a získalo jich rovnou 15 (takřka 21 % hlasů). Do velmi dobrého výsledku této středové strany se promítly jak celostátní preference, tak zde na Jižní Moravě oblíbenost brněnského primátora Vokřála. Či spíše bezproblémovost volební koalice na brněnské radnici a žádný průšvih. V Brně získalo hnutí ANO přes 23 % hlasů a sám Vokřál jen v Brně přes tři tisíce preferenčních hlasů, za celou Jižní Moravu pak přes 7 tisíc.
  • O druhé místo proběhl dlouho nerozhodný souboj mezi KDU-ČSL s ČSSD. Až pozdě odpoledne KDU-ČSL těsně předběhla Sociální demokracií. Přesto pro KDU-ČSL je i toto druhé místo ústup ze slávy. Z minulých 14 zastupitelů jich bude mít „jen“ 11 (zisk takřka 16 % hlasů). KDU-ČSL dosáhla mírně lepšího výsledku na vesnicích nežli v samotném Brně.
  • Třetí ČSSD rovněž 11 mandátů a 15,5 %. To ztratilo nejvíce. Z minulých 23 jen 11 zastupitelů je opravdový problém a tím problémem je dosavadní hejtman Michal Hašek („čtyřikrát jsem vyhrál volby a my jsme prohráli volby“), který se opakovaně potýká s lhaním a zapíráním. Navíc ČSSD sbírá i zde na Jižní Moravě své voliče spíše na venkově. V Brně by získala jen 12 % a sám Hašek získal v Brně „jen“ 1 880 preferenčních hlasů. Skoro jej dotáhl pan Šlapal z druhého místa kandidátky. Přesto více jak sedm tisíc lidí dalo svůj preferenční hlas panu Haškovi. Jinými slovy sedmi tisícům lidí nevadí podvádění a lhaní v přímém přenosu. V minulých volbách těchto preferenčních hlasů bylo pro pana Hašku přes 20 tisíc.
  • Dalším, pro koho jsou tyto jihomoravské volby velkou prohrou, jsou Komunisté. Ze 16 mandátů jich je jen 7 (9,7 %). V Brně by získali jen procent osm. KSČ ztratila status jediné protestní strany a na její místo se tlačí levicová SPD a SPO.
  • Ze 7 na 6 mandátů, to je výsledek ODS (8,1% na Jižní Moravě). Možná překvapivě i v Brně ODS získala jen něco přes 9 % což je na město, a na město odkud pochází předseda strany Fiala, slabý výsledek. Přesto může ODS letošní volby zde na Jižní Moravě hodnotit celkem úspěšně, neboť předchozí mandáty získala ještě před krizí, která ji postihla.
  • V Jihomoravském kraji pomohla koalice městské pravice, tedy Žít Brno a TOP09. Což se ukázala jako dobrý tah. 6.7 % a 4 mandáty. Přitom žádný neobhajovala. Ve městě Brně pak koalice získala 10 %.
  • Pro mne překvapení, Starostové pro Jižní Moravu a rovněž 4 mandáty (6,2%).
  • Protože ODS opustila před volbami imigrantské téma, kterým se ji stejně nedařilo oslovit více voličů, jedinou proti-imigrantskou stranou, která ve volbách uspěla je levicová kolice SPD a SPO. Tato koalice i na celorepublikových výsledcích ukazuje jako moudré řešení. SPD-O dokázala oslovit vyhraněné levicové a nespokojené voliče i zde na Jižní Moravě – 5,7% a 4 mandáty. I tato koalice více bodovala na vesnicích než v Brně, zde by získala 5,1 % hlasů.
  • Velmi jsem fandil, byť jsem je nevolil, koalici dalších dvou pravicových stran, tedy koalici stran Zelených a Pirátů, jejichž výsledek nad 5 % byl dlouho velmi velmi těsný. Nakonec 5,1% a 3 mandáty. Tato koalice je typicky městská pravice – v Brně 9,6 %.
  • Z dalších stran, které se již do zastupitelstva kraje nedostaly, zmíním již jen Moravany 1,5 %, kteří se přes dvacet roků snaží navázat na volební výsledky z počátku 90.let. Ale Moravanství a Pragocentrismus již takřka nikoho nezajímá.
  • Dalším, kdo se pokusil po letech vrátit do politiky, byl Sládek se svoji krajně levicovou Republikánskou stranou. Kdysi proti-cikánský jazyk nahradil jazykem proti-islámským. Ale zůstal v propadlišti poražených spolu s dalšími stranami, které se snažili využít (zneužít) islámské a imigrační téma.
  • Cibulka a 0,1 % – není co dodat.

Celkem v krajských volbách na Jižní Moravě kandidovalo 21 stran, hnutí a koalic.

Kdo na Jižní Moravě povládne?

Možná stejná či podobná koalice jako dnes na brněnské radnici. Tedy s hnutím ANO v čele krajské vlády. Za nejdůležitější úkol bude přijetí územního plánu pro Jihomoravský kraj a také spolupráce na územním plánu pro Brno, který se rovněž chystá. Prakticky pak více silnic a železnic. A trochu osobně doufám, že i další rozšiřování integrovaného dopravního systému Jižní Moravy.

Brněnské referendum o ulici Nádražní

Referendum

Nezdařené referendum

Spolu s krajskými volbami v roce 2016 se konalo opakované brněnské referendum o nádraží. Hlasování vyvolala občanská koalice vedená Jakubem Patočkou z ČSSD. A toto téma, trochu cynicky, si před krajskými volbami přisvojili jiné strany, nežli ČSSD. Na své volební plakáty jej umístila pravicová koalice stran Zelení a Piráti. Hnutí Žít Brno toto brněnské téma v koalici s TOP09 nepoužila.
Nemyslím si však, že by téma polohy brněnského nádraží hrálo při rozhodování Jihomoravanů větší roli. Referendum se konalo jen v Brně a celostátní komise i o deváté večer stále čekala na poslední volební okrsek, z Brna centra. Sčítání bylo komplikované, dvě otázky a dvě možnosti.
Nakonec je brněnské referendum i v roce 2016 neplatné pro malou účast. K referendu přišlo necelých 24 % voličů, tedy o něco méně jak v roce 2002. Nutná účast je dle zákona alespoň 35 %. Přitom v Jihomoravském kraji přišlo ke krajským volbám 39,51 % voličů, což je 120 897 hlasů.

Pro ANO v první otázce, tedy pro pouhou modernizaci u ulice Nádražní, se vyslovilo 81 % voličů, což je rovněž menší procento než před 12 roky. Tehdy to bylo 86 %. Letos dokonce skoro 4 % na první otázku vůbec neodpovědělo (nekřížkovalo).
Na druhou otázku o Otevřené soutěži se kladně vyslovilo jen 68 % voličů a skoro 14 % voličů vůbec neodpovědělo. Zdá se, že druhá otázka, která byla ještě méně srozumitelná, než ta první, odradila k ANO další procenta voličů.

Celkově je tedy již druhé nezdařené referendum prohrou pro pana Jakuba Patočku z ČSSD a data o neplatných (2,5 %) a nevyplněných lístcích dávají za pravdu, že otázky byly zmatečné. A zajímavost, nejmenší účast v referendu byla v centru Brna – střed, kde účast u referenda byla jen 17 %. Že by strach z tunelů a rozkopaného centra Brna?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.