Veřejná doprava v Brně a na Jižní Moravě

 

Co se děje v Brně, v brněnské metropolitní oblasti a na Jižní Moravě ve veřejné dopravě? Analytické články, komentáře, studie, dlouhodobé vize. Brněnská veřejná doprava. Veřejná doprava v Brně a na Jižní Moravě.

2018

To by už stačilo! Brněnská MHD není v dobrém stavu

25.květen 2018
V uplynulých dnech jsem se účastnil dvou přednášek, které se dotkly i brněnské veřejné dopravy. A na obou konferencích, nezávisle na sobě, zaznělo, jak je ta naše brněnská MHD skvělá, jak nám ji může celý svět závidět. A co teprve ty naše noční rozjezdy! To jinde nemají.
Já ale musím říci: Už dost! Brněnská veřejná doprava není v dobrém stavu. Konec vzájemného poplácávání po zádech. Konec namlouvání si. Je třeba jasně říci: v městské hromadné dopravě nám ujíždí … šalina.

Každý, kdo se podívá na přestupní uzel u nádraží, na Mendlovo náměstí, přestupní uzel Úzká, na úseky tratí šalin na hranici svých kapacitních možností: Hl.nádraží – Mendlák, Cesty na sever od nádraží – Moravské nám – Pionýrslá, a úsek Veveří. Tohle nemůže nikdo označit jako dobré, ani náhodou. Dokončení koncových úseků jako je šalina Kamechy, šalina Bohunice či Lesná jsou jasné kroky, které ale situaci nelepší.

Je třeba přistoupit ke skutečně dlouhodobému a systémovému řešení. Stanovit Vizi pro rok 2030. Je třeba co nejdříve zahájit věcnou debatu jak se má brněnská MHD rozvíjet v následujících desetiletích. Bude to náročné a investičně nákladné.

Stojíme na přechodu od centristického k polycentrickému pojetí města. Co to je? Malá obec má jednu náves, kde se koncentruje veškerý společenský a dopravní život. Malé město přeměnilo náves v centrální náměstí ze kterého vybíhají ulice. Život, trhy, doprava je stále soustředěna na toto náměstí. 
Ale velká města, Londýn, Vídeň a další již nemají jedno centrum, ale mnoho lokálních center. Nemají jeden hlavní dopravní uzel veřejné dopravy, ale mnoho větších či menších přestupních uzlů. Obtížně bychom v Londýně či ve Vídni hledali hlavní dopravní uzel veřejné dopravy, Při pohledu na mapu linek MHD vidíme rovnoměrně rozmístěné linky po celém městě. Žádný jeden ohromný přestupní uzel kam se sjíždějí takřka všechny linky šalin, aby si zde vzájemně vyměnily cestující, Žádné jedno hlavní nádraží, které obstarává takřka 90 % objemu cestujících jako u nás v Brně. Taková koncentrace cestujících a linek je pro velikost Brna neefektivní a čím větší je město, tím centrisitický model hůře zvládá dopravu.

Přechod od centristicky pojatého města k polycentrickému je nutným krokem od malého města k fungujícímu velkému městu. Brno je na prahu této přeměny. Bez ní nelze Brno dále rozvíjet, efektivně dopravně obsloužit.

Zcela jistě nebudeme měnit trasování kolejí šalin. Jak kvůli kopcovitému profilu brněnské krajina, tak kvůli existující zástavbě. Je třeba dále podporovat okružní a polo-okružní linky. Ale hlavně vytvořit “nějaké” rychlé a kapacitní spojení mnoha malých center, přestupních uzlů, navzájem – Česká, Mendlák, Bystrci ZOO, … jaký tento systém bude je na debatu. Jistě se bude jednat o mimo-úrovňové řešení. Jestli návrat ke konceptu Rychlé šaliny ze 60. a 70.let, rozvoji městské železnice, nějaké verzi podpovrchové kolejové dopravy (SJKDiametr) nebo zcela něco nového se teprve ukáže. Laciné to nebude. Čas na zahájení debaty je už pět minut po dvanácté. Brnu ujíždí … šalina.

PS: v Londýně jezdí 125 linek nočních autobusů a nemají jeden uzel, kde by se po hodině sjížděly.

​Konec průvodčích ve vlacích

26.února 2018
Za dva roky, od nového jízdního řádu 2019/2020 by měly v Jihomoravských regionálních vlacích skončit průvodčí. Ve vlacích totiž bude zaveden stejný systém, jak dnes používáme v Brně v šalinách. Jízdenky nebo šalinkartu předložíme ke kontrole jen revizorovi. 

Pokud ráno jezdíte ve vlacích do práce, málokdy průvodčí prodává jízdenku nebo poskytuje nějakou informaci. Jen prochází vozem a po každé zastávce se ptá, kdo že přistoupil. Ostatně před sto lety byli průvodčí v každé šalině. Stírají se tak rozdíly mezi městskou a regionální dopravou, mezi vlakem a šalinou. Jeden systém, jedna jízdenka, stejné podmínky.
Ještě by měly integraci podporovat i vyhledávače spojení. Při cestě po Brně vyhledávače spojení nezahrnují vlakové linky a regionální autobusy. Cestující si ale pomalu zvykají, ještě před lety by málokoho napadlo svézt se regionálními autobusy od Kampusu na Mendlák. Dnes už běžná věc.

Co nového v brněnském Jízdním řádu 2017/2018

Posilování okružních linek​

Dochází k dalšími posilování úspěšné Expresní linky E56. Ta nově pojede i v dopoledním sedle pracovních dnů byť jen po trase Královo Pole, nádraží – Nemocnice Bohunice v intervalu 30 minut především s vazbou na vlaky S3 z Krpole. Do trasy této linky se současně v obou směrech vkládá zastávka Tylova.

Přibude jediná nová linka 51, která každou hodinu pojede ZOO – Ečerova – Křivánkovo náměstí – Troubsko, Veselka – Popůvky – Troubsko – Bosonohy – Nemocnice Bohunice. Podle KORDIS je o ní dlouhodobý zájem. Uvidíme tedy, jak se tato spojnice osvědčí. Lidé tak už nebudou muset zajíždět do města.

Na znamení

Od nového JŘ řada dalších brněnských zastávek je na znamení

Další posílenou polo-okružní linkou je linka 65: Řečkovice nádraží – konečná šaliny nahoře v Řečkovicích a dolů do Medlánek – přes vozovnu do Technologického parku na konečnou šaliny č. 12. Dojde k rozšíření provozní doby: v pracovní dny nově pojede od 5 do 21:30 hod. A nově bude jezdit i o víkendech od 7:30 do 21:30 hod. Skvělé spojení z Řečkovic do Technického muzea. Bohužel mimo špičku a o víkendech nebude 65-ka obsluhovat Řečkovické nádraží, ale bude zkrácena jen do smyčky Řečkovice hřbitov. Škoda. V pracovní dny ve špičce doufám, že BUS bude více čekat na vlaky. Minutku dvě počkat než lidé vyběhnou z podchodu.

Další linkou, ze které se stává polo-okružní je linka 68. Ruší se totiž celoroční provoz linky 80, která bude zajišťovat pouze sezónní výjezd z České na Špilberk. Po její trase bude jezdit linka 68, která bude spojovat šalinu 1, 6 a BUS 67 z ulice Šumavské nahoru na Klusáčkovou na Náměstí Míru. Bezvadné spojení tedy na kraví Horu do bazénu. Část spojů bude dále pokračovat dolů z kopce do Pisárek k Antroposu a pak do kopce na Myslivnu. Jezdí celý den i o víkendech. Škoda, že linka 68 není v Krpoli prodloužena až k NC Královo Pole, čímž by posílila BUS 67.
A mimochodem, dlouhodobý plán je pokračovat v tomto polo-okružním směru až na Zvonařku. Autobusy, později trolejbusy, by měly jezdit po ul. Sportovní, a pak po Nové městské třídě kolmo přes ul. Milady Horákové, kolmo na Cejl, kolmo na Bratislavskou, kolmo na Křenovou, Zvonařka a nové brněnské nádraží. Tím by se vytvořila linka výrazně ulehčující přetíženému centra Brna.

Ještě větší počet zastávek, i těch na šalinu, se dostává do režimu na znamení. 

Posilování spojů v Brně

  • Do Šlapanic pojede častěji trolejbus. Už aby se v obci domluvili a konečně si vybudovali novou železniční zastávku poblíž centra obce.
  • Linka 50 Komárov – Bohunice – Kohoutovice a Bystrc – častější interval i dopoledne. 
  • Linka 58 Židenice nádraží – Stará Osada a nahoru – Malá Klajdovka – Líšeň.
  • Přibude zastávka XXXLutz, ubude zastávka Möbelix na lince 78. Linka 78 ještě v roce 2017 často vynechávala zastávku Modřice-Decathlon. Od nového JŘ i sem už autobus zajíždí skoro celý den.

Nová zastávka Reissigova

Do trasy linek 67 a 81 mezi zastávkou Štefánikova a NC Královo Pole ve směru k Nákupnímu centru Královo Pole doplňuje zastávka Reissigova (u křižovatky s ulicí Sportovní). Zastávka bude režimu “na znamení od 20 do 5 hodin”. Spoje linky 67, které dle jízdního řádu při jízdě na Zvonařku / do Avion Shopping Parku vynechávají závlek přes NC Královo Pole, tuto zastávku obsluhovat nebudou a obslouží až zastávku Reissigova za křižovatkou v ulici Sportovní.

Noční rozjezd do Vyškova

V nočních hodinách budou od Hlavního nádraží ze smyčky trolejbusů odjíždět také jednotlivé spoje regionálních linek 108, 405, 505, 602 a 702. Ostatní noční spoje linky 201, 302, 403 a 501 pojedou ze svých dosavadních zastávek. Z Brna Ve směrech Rousínov a Vyškov pojede noční linka 602/730, Pohořelice a Znojmo linka 108, a Břeclav a Hodonín vlaky S3/S9.

Regionální linky

Z důvodu velké poptávky cestujících se přidávají spojení na vlakové lince S3 ve směru z Vranovic a Hrušovan u Brna do Brna a rovněž na linkách 108 Brno – Znojmo (posílení především o víkendech) a linka 501 Brno, Ústřední hřbitov – Moravany – Nebovidy (posílení ve špičkách pracovních dnů).

Pálavský expres pojede opět z nádraží Královo Pole s odjezdem v 7.56. 
Od dubna budou v provozu i další nové expresní cyklobusy IDS JMK, které spojí Brno se Znojmem a s Vranovskou přehradou. Na vybraných linkách dojde k dílčím změnám jízdních řádů (čas poloh spojů nebo úpravy garance nízkopodlažnosti). Současně bude rozšířen počet zastávek v režimu „na znamení

Kdo jezdí do práce nejvíce autem?

Ta pokud si myslíte, že autem do práce nejčastěji jezdí Pražáci, tak jste na omylu. Nejčastěji jezdí do práce autem Jihočeši (60 %) a nejméně právě Pražáci. Kdo by to řekl. Ti jezdí naopak nejvíce veřejnou dopravou. Autem jen necelá čtvrtina Pražáků. Přitom celorepublikový průměr pro auto do práce je 40 %. Zdá se tedy, že venkov jezdí auty, zatímco město ekologickou veřejnou dopravou. Ale v ochraně životního prostředí ten důvod není. Ekologii zohledňuje jen 4,2 % dotazovaných. Pro takřka 50 % dojíždějících je nejdůležitější rychlost spojení. S velkým odstupem pak spolehlivost (19 %) a cena dopravy 17 %. 
Autem v průměru jezdí 40 % dojíždějících do práce, jen 25 % veřejnou dopravu, 14 % chodí pěšky a jen 6,3 % jezdí na kole.
Nadpolovičnímu počtu dojíždějících trvá cesta do práce max. půl hodiny. Třetině méně než 15 minut a 32 % dotazovaných to stihne do půl hodiny. Jen méně než 6 % cestuje do práce déle než hodinu.

Zdroj: Instant Research, prosinec 2017 

První info o novém Jízdním řádu

30.září 2017
Od nového Jízdního řádu 2017/2018, který začne platit 10.prosince začnou, zatím jen z pátku na sobotu a na neděli, od nádraží jezdit dva nové noční autobusy. První pojede kolem půl jedné do Vyškova a druhý ve stejnou dobu přes Pohořelice do Znojma. Přibude i nový noční vlak do Břeclavi a dál do Hodonína. Takže už můžete s přáteli posedět déle a pak si počkat na “jihomoravský” rozjezd.
Zatímco do Blanska a Břeclavi už dnes jezdí z Brna noční vlaky, do dalších obcí jako je Znojmo, Vyškov a Hodonín zatím kolem půlnoci jen taxík.

A co se od prosince změní v brněnské veřejné dopravě?
Šalina č. 1 bude opět posílena delšími vozy. A prodlouží se linka šaliny č. 3 až na zastávku Rakovecká. Dalšího posílení se dočká i expresní linka E56, která spojuje Krpole s Bohunicemi. Nově bude linka jezdit po celý den, nejen ve špičce.

2017

Nová nástupiště pro šaliny

10.srpen 2017

Refýž

Rok 2017 a oprava refýže šalin u hlavního nádraží

Od začátku prázdnin, po dobu vždy 2 týdnů, se postupně opravovali všechny tři nástupiště šalin u hlavního nádraží. A jaký je výsledek? Je úžasné, jak to prokouklo. Nové lavičky tu jsou už podzimu, nová je dlažba a obrubníky. Černý, hnusný, asfalt zmizel.
Přeji si, aby zmizelo i zábradlí do silnice, resp. aby nebylo obnoveno. Jak dobytek v ohradě. Za rok, za dva, by měla rekonstrukce pokračovat. Zastřešení nástupiště, obnova východů z podchodu. Třebas přibudou pojízdné schody nebo aspoň zábradlí uprostřed schodiště. 
Přál jsem si, aby při opravách byly zvýšeny nástupiště, abychom mohli do nízkopodlažních šalin nastupovat skutečně bez schodů / bezbarierově. Ale toto splněno není a nebude. Podle ČSN EN normy má být výška nástupiště do vlaků a šalin taková, aby umožnila bezbarierový nástup, ale současně platí vyhláška, že výška nástupní hrany na autobus musí být max. 20 cm od výšky silnice, resp. max. 16 cm při rekonstrukci stávajícího stavu. A protože na zastávkách u hlavního nádraží staví nejen šaliny, ale i autobusy, může být výška max. 20 cm, resp. 16 cm. A tak i nadále budeme do nízkopodlažních šalin nastupovat do schodu. Zatímco na zastávkách šaliny Renneská a na dalších, ke kterým nemůže zajíždět autobus, může být výška hrany nástupiště dostatečně vysoká.

Výluka na trati Břeclav – Mikulov

1.dubna 2017
Oblíbená, ale zoufale pomalá trať z Mikulova do Břeclavi, se letos dočká oprav. Nepřetržitě od 1. dubna do 30. června 2017 budou vlaky v úseku Břeclav – Mikulov nahrazeny autobusy. Cykloturistický vlak Expres Pálava-Podyjí jezdí v tomto termínu po trase Brno – Hrušovany nad Jevišovkou – Mikulov. Náhradní autobusy staví v Břeclavi vedle nádraží na stanovišti č. 12. Tak se snad dočkáme rychlejšího cestování a četnějšího spojení než o víkendu 1 vlaku za 2 hodiny.

Stávka autobusáků

5.dubna 2017
Ve čtvrtek 6.dubna stávkují řidiči regionálních autobusů. Malé platy. Současná hodinová mzda, 98 Kč za jízdu a 89 Kč za stání na konečných, je málo. Stávka se zřejmě dotkne východní části našeho kraje, od Břeclavi, přes Kyjovsko, Vyškovsko, Blansko na sever. Západní část kraje by měla jezdit.
Veřejná doprava v Brně a regionální linky vypravované MHD Brno a všechny vlaky jedou. Navíc, České dráhy posilují jak v počtu vozů, tak ve čtvrtek přidávají nové spoje. Stávkovat mají řidiči ADOSA (v oblasti Rosic), ČAD Blansko, ČSAD Kyjov Bus, BORS Břeclav, Tourbus, VYDOS Bus.

Již dříve jsem kritizoval výběrová řízení na provozovatele regionální dopravy jen na základě nejnižší nabídky. Myslím si, že nejen z pohledu nákladů na platy, ale i pružnosti, lepšího rozložení investic v čase jak do autobusů, dílen či garáží je výhodnější, aby veřejnou dotovanou dopravu zajišťovala veřejná společnost vlastněna krajem, obcí (např. MHD Brno) či svazkem obcí. Ta by zaměstnávala lidi, vlastnila majetek, jen autobusy či vlaky by soutěžila na dlouhodobý pronájem včetně dlouhodobého servisu. Takový model je třeba v Bavorsku, kde svobodný stát Bavorsko uzavřel s výrobcem smlouvu o pronájmu vlaků včetně jejich servis na 20 let. Plus předkupní právo na další soupravy podle budoucí potřeby. 
Stávka by se mohla na Jižní Moravě dotknou asi půl milionů lidí žijících v obcí bez železnice.

Budou nové autobusy a e-cedule

28.března 2017
Dopravní podnik města Brna byl opět úspěšný. Z Integrovaného regionálního operačního programu EU bude čerpat až 411 milionů korun. Peníze půjdou nákup 44 dlouhých kloubových autobusů a 16 krátkých autobusů, vše samozřejmě na zemní plyn (CNG). Ty doplní současnou flotilu stovky autobusů na plyn. Výsledkem bude, že polovina všech autobusů v Brně bude jezdit na zemní plyn.
Dalších 21 milionů půjde na nákup 67 elektronických informačních panelů na zastávkách MHD. těch je nyní po Brně 65,  rozmístěných na 36 zastávkách.
Za dotační období 2007 až 2013 získal DPMBrna více jak 1,7 miliardy korun.

Škoda jen, že město není tak úspěšné v čerpání a využívání dotací z fondů Evropské unie na dopravní infrastrukturní projekty: prodloužení šaliny na Lesnou, šaliny do kampusu, Sever-jižního kolejového diametru nebo co tak Podpovrchové šaliny?

Městská veřejná doprava z čistě ekonomického pohledu

19.března 2017
“Aby takové platformy fungovaly, potřebujete silný efekt sítě – mnoho zapojených poskytovatelů a zákazníků blízko sebe. Například u městské dopravy se vám vyplatí, pokud okamžitě naberete nového zákazníka poté, co předchozího někde vysadíte. Potřebujete obrovskou síť zákazníků a řidičů, abyste dosáhli úspor z rozsahu, a velkou finanční podporu pro její vybudování. ”
Aleš Chmelař, LN Orientace v diskuzi i “taxi” Uber, 19.března 2017

Veřejná doprava jako oblíbený cíl hackerů

19.března 2017

Inteligentní zastávka

Nové technologie na zastávkách

Nejznámější útok na dopravní podnik byl z listopadu 2016 a postiženým městem bylo San Francisco.  Útočníci požadovali výpalné za zašifrovaná data. DPMSanFr na jejich výhrůžky ale nepřistoupil. A tak obyvatelé San Franciska mohli pár dní jezdit zdarma, neboť nebylo jak zkontrolovat kdo má či nemá SF šalinkartu.
V roce 2013 se terčem vyděračů stal i Plzeňský dopravní podnik. Cílem bylo získat data o držitelích předplatných jízdenek. V roce 1013 bylo prolomeno i šifrování pražské karty OpenCard, která používala velmi slabé zabezpečení. Útoky jsou hlášeny i z Ruska, ale protože tam je veřejná doprava natolik laciná a kupony natolik lehce zfalšovatelné, většinou se jedná “jen” o hackerská cvičení bez vyděračského potenciálu.
Mnohem závažnější jsou však a budou útoky na železniční přejezdy nebo info tabule na dálnicích. Zde již půjde o zkolabování dopravy – v lepším případě, v horším, o životy lidí.
Na základě pesimistického článku: Martin Klubal, IT Systems 12/2016, str. 46

Nový web dopravního podniku

Únor 2017
Dopravní podnik města Brna má nový web. Já jsem si třeba stýskal, že na mobilu (Android) obtížně zadávám jména zastávek. Ale i nový web vzbudil kritiku, nepřehlednost a tak.
Co si myslíte Vy?

DPMB.cz

Nový web Brněnského dopravního podniku. Verze únor 2017. Jak se Vám líbí?

Co se děje u sousedů: Ostrava

únor 2017
Ostravský dopravní podnik po dlouhých deseti letech zastavil úbytek cestujících. V roce 2016 přepravil 88,5 mil lidí, což je nárůst o cca 300 tisíc lidí oproti roku 2015. A důvod? Zjednodušení cestování: placení kartou ve vozidle, zjednodušení tarifních zón a MHD Ostrava zdarma od 65 let. Dříve to bylo od 70 let. Držíme palce, jen tak dál.

duben 2017
Inspirace (?) z Ostravy: Rovněž v ostravské veřejné dopravě se potýkají s lidmi, kteří neplatí, jsou tlustí, smrdí a nebo jsou dokonce agresivní na spolucestující. Na rozdíl od těch brněnských, ostravští asistenti přepravy, jim zabrání v nástupu do vozidla. Je to mnohem snadnější, než takového černého pasažéra z vozu dostávat. Pokud se projekt osvědčí, bude po Ostravě jezdit až padesátka Asistentů.

Karambol u Horního (hlavního) nádraží

14.února 2017
V úterý ráno došlo u nádraží při výjezdu do uzlu ke srážce šaliny s trolejbusem. Tři zranění.
Bohužel, byla to jen otázka času, kdy k něčemu takovému dojde.  Uzel u nádraží je dlouhodobě přetížený. Křížení šalin, autobusů, trolejbusů, popř. náhradních busů za vlak. Snaha soustředit co nejvíce linek do jednoho centrálního uzlu je chybná. S každým dalším spojem se efektivita uzlu snižuje, průjezdní doba prodlužuje, riziko nehody zvyšuje.

+8/−4

2011

28.září 2011
Dnes ráno jsem jel autobusem do Králova Pole na přestup na šalinu č. 6. A vědel jsem, že dnes šalina č. 6 nejezdí z Krpole kvůli opravě kolejí, ale šaliny jedou horem z vozovny v Medlánkách. Ale byl jsem asi jediný. Na zastávce šaliny je sice upozornění, ale co z toho, když lidé vystoupí z autobusů a pak se diví, že šalina nikde. A Bus, který by je vyvezl nahoru na přestup, je už pryč.

Tak jsem volal na DPMB, aby řidiči autobusů upozorňovali cestující na přestupu o výluce, ale nedovolal jsem se. Škoda.

2010

Za pěti-kačku z Brna do Šakvic

23.května 2010
Za 5-kačku z Brna do Šakvic nebo do Skalice nad Svitavou: celkem bez velkého mediálního zájmu začala spol. Student Agency pokusně vozit lidi žlutým vlakem i u nás v Jihomoravském kraji a to mezi Skalicí, Blanskem, Brnem, Modřicemi a Šakvicemi.
Pokud mi vyjde v týdnu čas, aspoň kousek bych se chtěl svést. jsem zvědav, kdy skutečně uvidíme konkurenci na kolejích SDŽC.

Prázdninové výluky 2010

6.červen 2010
A je to tady: léto, slunce, voda a prázdninové výluky DPMB. Letos Joštová ve třech etapách. Vím, že ne všichni budou se mnou souhlasit, ale opětovné vedené šaliny č. 6 přes nám. Svobody na nádraží a zpět do Krpole je pro mně, super věc. Těším se. Konečně přímé spojení do centra a odpoledne se uleví nacvakaným šalinám č. 1. 

Veteran

Šalina veterán

Blíží se 12.prosinec

1.prosinec 2010
Takový pohyblivý dopravácký Nový rok, neboť v ten den začínají platit nové jízdní řády. A jak to vypadá v Brně? 53-ka nám bude jezdit z Kolejní až do Židenic na Starou Osadu, hustý! A z Medlánek přes kopec k Řečkovickému nádraží 65-ka, aby bylo lepší spojení na linky S1 a S5. No a samozřejmě, 25-ka. Velká změna! Bude jezdit jen na Tomkovo náměstí, DPMB díky tomu bude moci ke kampusu zvýšit kapacitu trolejbusů.

Jak drahá je šalinkarta

25.září 2010
V časopise Šalina vyšel článek o vývoji cen jízdného v brněnské MHD. Tento díl byl věnován letům 1911 až 1928. Např. jízdenka do vnitřního města byla jen za 1 Kč a měsíční šalinkarta na celé Brno stála 50 Kč (při ročním příjmu do 24 000 Kč). Bylo jízdné ale lacinější než dnes?

Po přepočtu vychází, že měsíční šalinkarta by stála v dnešních cenách cca 600 Kč, zatímco dnes stojí “jen” 530 Kč. A kdo z dělníků chtěl, v roce 1911, využívat této “dělnické” slevy, musel cestovat jen v přívěsném voze a to v době do 8 a pak od 18-20 hodin.

Více o ekonomii v příspěvu Homo Economicus.


Mohlo by Vás také zajímat

Jakou potřebuji jízdenku pro Jižní Moravu?

Jakou si mám koupit jízdenku pro cestování po Jižní Moravě? Co jsou to ty dopravní zóny a jak se vyznat v jízdenkách. Zde jsou rady, jakou si mám koupit jízdenku pro pohodlné cestování po Jižní Moravě, aby mne to stálo co nejméně. Jak kombinovat vlaky, busy a MHD? Kolik mám platit za kolo? A co když jsme skupina?
Více se dozvíte v článku Jakou si mám koupit jízdenku pro Jižní Moravu?

Jak cestovat s kočárkem vlakem

Mohu cestovat s kočárkem vlakem? Jak poznám, kterým vlakem pojedu?
Je vlak nízkopodlažní a s přebalovákem? Jaká je šířka dveří vlaku? Dostanu se s kočárkem vůbec do vlaku?
Kde je ve vlaku místo na kočárek? Pokud cestujete s dítětem / kočárkem vlakem, pak sledujete příspěvek Jak cestovat s kočárkem vlakem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.