Zamotané Referendum 2016

 

Ani druhý pokus nevyšel

Referendum

Nezdařené referendum

Brněnské referendum i z října 2016 je neplatné pro malou účast. K referendu přišlo necelých 24 % voličů, tedy o něco méně jak v roce 2002. Nutná účast je dle zákona alespoň 35 %. Přitom v Jihomoravském kraji přišlo ke krajským volbám 39,51 % voličů.
Pro ANO v první otázce, tedy pro pouhou modernizaci u ulice Nádražní, se vyslovilo 81 % voličů, což je rovněž méně než před 12 roky. Tehdy to bylo 86 %. Letos dokonce skoro 4 % na první otázku vůbec neodpovědělo (nekřížkovalo). Na druhou otázku o Otevřené soutěži se kladně vyslovilo jen 68 % voličů a skoro 14 % voličů vůbec neodpovědělo (!). Zdá se, že druhá otázka, která byla ještě méně srozumitelná, než ta první, odradila k ANO další procenta voličů. Celkově je tedy již druhé nezdařené referendum prohrou pro pana Jakuba Patočku z ČSSD a data o neplatných a nevyplněných lístcích dávají za pravdu, že otázky byly zmatečné.
A zajímavost, nejmenší účast v referendu byla v centru Brna – střed, kde účast u referenda byla jen 17 %. Že by strach z tunelů a rozkopaného centra Brna?

Nebyly náhodou referenda dvě?

Jana Drápalová (SZ). v článku Kam s ním? Občané mohou rozhodnout, napsala:
„…postavit je možné obě varianty, modernizované nádraží v centru, kterému se říká Petrov, i to odsunuté. Brňané mohou v referendu vybírat ze dvou variant, které připravili odborníci.“
Brněnský Metropolitan, Říjen 2016, Ročník 12
S přihlédnutím ke znění otázek v referendu se ptám, myslíme to stejné referendum nebo snad byly v Brně referenda dvě?

A je to tady

Referendum

Brněnské hlavní nádraží

Za 5 měsíců (v říjnu 2016) bude (nejspíše) referendum o poloze brněnského nádraží a jednotlivé skupiny se dohadují co vlastně otázky v referendu znamenají a jak mají / máme na ně odpovídat.

Otázky do referenda navrhl pan Jakub Patočka (ĆSSD) a to již pro referendum 2014. Na svém webu Referendum 2014 museli organizátoři v diskusi vysvětlovat co vlastně ty otázky znamenají.
Na svém novém webu Referendum 2016.cz je vysvětlení významu otázek s návodem jak ANO, rovnou pod otázkami.

Brno má problém

Říjen 2015
Ne-jednoznačnost otázek jsem již dříve kritizoval. Na problém upozornilo i říjnové vydání časopisu o architektuře ERA21 článkem “Brno má problém” (rok 10/2015). Autorka článku správně zmiňuje zamotanou první otázku referenda, která je zavádějící a zavazuje město k řešení nádraží jen u ulice Nádražní. Jak ale víme, nádraží Pod Petrovem (v centru) by mělo vzniknout na Nových Sadech. Autorka si myslí, že nové nádraží Pod Petrovem na místě Malé Ameriky„de facto není reálným přesunem samotného nádraží, ale přestavbou ve stávající poloze“ s čímž nemohu souhlasit. A případný soudní spor bude „de jure“.

Je něco špatně, když jsou otázky nejednoznačné

6.květen 2016
Jednotlivé skupiny “centristů” si již i veřejně vykládají otázky do referenda různě. Více si můžete poslechnout v TV reportáží ČT1 v 18:00 hned v prvních minutách. A jak v reportáži řekl pan Pavel Šaradín z Olomoucké univerzity: “… je něco špatně, když tak základní otázky jsou ne-jednoznačné…”

A názor skupiny Brno plus podporující nové nádraží U Řeky k otázce referenda najdete zde.

K ne/jednoznačnosti otázek k referendu se vyjádřili i další osobnosti Brna:

  • “I ten nejjasnější text lze dezinterpretovat, pokud má člověk zlou vůli. Nejsem autor těch otázek, ale když mi je předložili, rozuměla jsem jim a podle mého názoru je to jednoznačné…” říká Eliška Wágnerová, senátorka a bývalá ústavní soudkyně. Ale také jedna z osobností Patočkovi referendové kampaně. 
  • Opačný názor má architekt Tomáš Zlámal: “Vtip je v tom, že část lidí to bude interpretovat tak, že lidé hlasovali pro variantu Petrov, a druhá, že se s nádražím nestane vůbec nic a zůstane tak, jak je. Bude to nakonec věcí dalších sporů..” říká architekt.
  • Třetí názor má architekt a urbanista Filip Tittl, který říká: “Mohu s čistým svědomím říct, že náš návrh s nádražím ve variantě Petrov odpovídá formulaci v otázce a je v souladu s ní realizovatelný.”
  • A primátor města Brna?  Ten se rozhodl k referendu nejít a ke smyslu otázek řekl: “… je pravda, že pro normálního člověka může být problém se v nich zorientovat…”

Zdroj: Lidovky, pátek 7.října, str. 2 

Časopis KAM a co vlastně znamená referendové ANO

Září 2016
Zářijové číslo měsíčníku „KAM v Brně“ se věnuje nadcházejícímu referendu o poloze brněnské nádraží.
No věnuje? Titulní strana obálky a jeden článek. Zbytek kultura. Autor, Roman Novotný, dává hlas všem třem stranám sporu. Zástupcům varianty Řeka, Pod Petrovem a Jakubovi Patočkovi Referendum 2016.
Záměrně uvádím tři strany sporu, protože diskutující se v článku neshodnou nejen na poloze nádraží lepší pro Brno, brňáky a dojíždějící, ale neshodnou se ani na významu otázek v nadcházejícím referendu.

Více v příspěvku Nové nádraží Brno.

Nádr v centru

22.září 2016
Ve čtvrtek se představila další skupina “centristů” Pro ně ANO v referendu znamená ANO pro vítěznou variantu soutěže Budoucnost centra Brna Pod Petrovem s nádražím pod Malou Amerikou a tunely pod Masarykovou ulici, Zelňákem, … až po Žebětín. Více v příspěvku Nádr v centru.

Masaryk a Jošt oblékli košile

Dnes, ve čtvrtek 22.září 2016 proběhl další pokus o guerillový marketing Občanské koalice Referendum 2016.
Sochu Masaryka a Joška na koni oblíkli do bílých triček propagujících říjnové Referendum.
Více v článku “Masaryk a Jošt oblékli košile” na iDnes.cz
V článku byly zveřejněny i otázky do připravovaného Referenda, v diskuzi pod článkem se strhla debata, co ty otázky vlastně znamenají.

Můj komentář pod článkem

Letak

Leták Občanské koalice Nádraží v centru

Za brněnským nádražním referendem stojí Jakub Patočka (člen brněnské ČSSD) a přednášející na Masarykové dělnické akademii ČSSD. (Zdroj. wikipedia) O tom, že otázky do referenda jsou vskutku nejasné/zamotané si můžete přečíst v zářijovém časopise KAM. Zde se sami “centristé” přou o to, co vlastně ty otázky znamenají. Pro skupinu kolem “OkNádraží v centru”, by případné ANO znamenalo ANO pro variantu s nádražím a tunely Pod Petrovem s vítězným návrhem pana arch. Tittleho. Ale Jakub Patočka z konkurenční skupiny Referendum2016 o ní píše „přístupná jako jedna z možností modernizace v centru“. To znamená, že by případné platné referendum nerozhodlo o konečné poloze, jak si někdo myslí, a navíc pan Patočka svoji „rekonstrukci ve stávající poloze“ vlastně vyvolává nulovou variantu.
Kdo nevěří, časopis KAM si můžete zdarma vzít třeba v TICu na Radnické.

PS: již za dob Masaryka v architektonické soutěži na regulaci města Brna z roku 1924 architekti Max Urban a Alois Kubíček navrhli plán města s odsunutým nádražím do prostoru Rosického nádraží. Pak i architekti Bohuslav Fuchs, Josef Peňaz a František Sklenář navrhovali odsunuté nádraží v soutěži z roku 1927.

+6/0

Jaké jsou otázky do brněnského referenda

Oficiální znění referendových otázek bylo schváleno na zastupitelstvu města Brna ze dne 25.listopadu 2014:

… vyhlašuje místní referendum na základě návrhu přípravného výboru, v souladu s ust. § 13 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na území statutárního města Brna o otázkách:

  1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno-hlavní nádraží” v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?
  2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice “Brno-hlavní nádraží” určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?”

Můj osobní názor je , pokud těm otázkám rozumíte, jděte k referendu.

Referendum

1.9.2016: Hlasovací lístek: už jsou vytištěny, jen je zapomněli přeložit do češtiny :-(

Bude vůbec na podzim referendum?

Ano, bude. Referendum bylo vyhlášeno ZMBrna ze dne 25.listopadu 2014, kdy v bodě 15/3 říká: “dobu jeho konání současně s volbami do zastupitelstev krajů v září nebo říjnu roku 2016”

Referendum musí ze zákona vyhlásit zastupitelstvo obce či kraje a to musí proběhnout nejpozději 90 dní po vyhlášení, pokud není určeno jinak (což je brněnský případ)  a současně, nejméně 15 dní musí vyset oznámení o konání místního referenda na úřední desce (což už visí).

Členové Občanské koalice Nádraží v Centru, kteří jsou členy zastupitelstva města Brna jsou konkurenční skupinou k občanské alianci Referendum 2016 (hnutí Duha, Děti Země, Masarykova demokratická akademie). Mezi oběma skupinami je spor jak v osobní rovině  (Patočka & Hollan) , tak spor který pramení i z pravo – levé politické orientace. Přesto Hnutí Žít Brno a strana Zelených (městská pravice) podpořili referendum aliance Referendum 2016 (levice) s otázkami, které jdou proti současným architektonickým návrhům pro nové centrum Brna na jihu.

A samostatnou otázkou je, zda-li lze vyhlásit referendum na základě 2,5 roků starých podpisových archů.

Více o podmínkách pro vyhlášení a provedení místního referenda najdete zde MV České republiky.

Milan Šimáček píše

Tunely-Brno

Celkový pohled na dotčenou oblast výstavbou tunelů pro Nádraží v Centru

Srpen 2016
O tom, že současné zastupitelství není příliš nakloněné referendu, píše třeba i Milan Šimáček (srpen 2016). Když ve svém mailu, který máme šířit dál, píše “… asi se stávajícímu vedení magistrátu nehodí moc do krámu aby o referendu občané Brna s předstihem věděli!” (čárka v souvětí chybí i v originále). a dále “Vedení města dělá vše proto, aby se o referendu dozvědělo co nejméně lidí a tedy, aby k němu nepřišli. ”

Osobně si však myslím, že zastupitelstvo obce splnilo svoji povinnost a reklamu na referendum si má dělat (a platit) ten, kdo jej chtěl. Tedy občanská aliance Referendum 2016.

Dále v mailu se však pan Šimáček rozchází s údaji, když například tvrdí, že objem nákladů na železnic klesá a “… Obdobné to je i v přepravě osob, kterým by přestavba stávajícího nádraží plně postačovala.” není pravda a to jak na regionální úrovni, tak na celostátní úrovni počet cestujících s modernizací tratí a vlaků stoupá.

Ve svém mailu opět poukazuje na stavební lobby, že nové nádraží není vůbec třeba, že rychlostní trať bude i v současné poloze … přitom nezmiňuje tunely pod centrem Brna či komplikace při samotné výstavbě v současné stopě.

Na závěr své výzvy, aby lidé přišli k případnému referendu, píše: “Odborné otázky leží jinde. Toto není jen můj názor, ale názor desítek předních odborníků. Podrobnosti budou ještě distribuovány. ”

Přesuneme referendum?

Pondělí 22.srpna 2016

Krenova

Vlak na Křenové ulici

Primátor Brna, pan Vokřál (ANO) navrhl odložit podzimní referendum o rok či o dva až na komunální volby. Důvodem je, že slibovaná odborná analýza nebude do podzimního referenda hotova. Kvůli odložení se pan Vokřál sešel s Jakubem Patičkou (ČSSD) z přípravného výboru.
Protože se v koaliční smlouvě zavázali, že bude vybrána ta varianta polohy nádraží, která získá jak podporu občanů, tak i podporu odborníků. Více se dočtete v článku na iDnes.cz. Uvidíme, dodávám, zda-li je to jen malinké zaškrbnutí, nebo větší politická hra. Něco podobného jako nečekaná varianta polohy nádraží Za Řekou od hnutí ANO. Ve středečním (24.srpna 2016) vyjádření pro Čtelevizi pan primátor Vokřál potvrdil, že přesouvat termín referenda již nebude. Současně řekl, že město není povinno se jeho výsledkem řídit pokud jeho výsledek bude jiný, než názor odborníků. To odmítl Jakub Patočka (ČSSD) z přípravného výboru referenda.

Pravidla pro radikály

květen 2017
Americký politolog Saul Alinský již v 60.letech stanovil tzv. Pravidla pro radikály. Je to 13 pravidel, jak vést předvolební kampaň. Pravidlo 2, volně řečeno říká, pokud je protistrana odborně zdatná a používá odborná fakta, nikdy se nepouštějte do odborné debaty. Jednak to vaše voliče nezajímá a jednak prohrajete. “Kdykoliv je to možné, jděte mimo odborné znalosti svého nepřítele.” Dobré je pravidlo 5: “Výsměch je nejsilnější zbraň člověka. Neexistuje žádná obrana. Je to iracionální.” A pak pravidlo 13: Zvolte si cíl, ztotožněte jej s konkrétním člověkem (personalizujte), zesměšňujte a urážejte nepřítele, aby nikdo k němu necítil sympatie. “Jdete po lidech, ne po institucích” nebo variantách řešení. 

A jak říká behaviární ekonomie, většina lidí pokud mají na výběr mezi setrváním v současném byť špatném stavu stavu, a novým lepším stavem, který však znamená ztrátu / zánik současného stavu, dává přednost setrvat v současném nevyhovujícím stavu před rizikem. “Lepší vrabec v hrsti, než-li holub na střeše” & “Neberte nám naše (nevyhovující) nádraží”

Doporučuji

Nádraží v Centru a tunely Brno – Žebětín

Tunely-Brno

Celkový pohled na dotčenou oblast výstavbou tunelů pro Nádraží v Centru

Varianta Nádraží v Centru, označovaná i jako Petrov / Pod Petrovem, vyžaduje železniční tunely Brno – Žebětín. Tunely budou začínat u AZ Toweru a pokračovat pod Malou Amerikou, kde má vzniknout podzemní druhá stanice Nádraží v Centru. Vlaky pak dál budou pojedou pod Novými Sady, Zelňákem, pod ulici Údolní, Obilní trh, Kraví Hora s vyústěním v kopci Stránice. Mostem nad řekou Svratkou bude železniční trať pokračovat pod Jundrovem, Pisárkami a Kohoutovicemi, do Žebětína, kde trať povede povrchově, aby se pak pod obcí Žebětín opět skryla do tunelu.
Pokud chcete vidět více, plány a popis tunelů pod městskou památkovou rezervací Brno, pokračujte na příspěvek Nádraží v Centru a tunely Brno – Žebětín.

Jižní centrum Brna a co dál?

Budoucnost-centra-Brna

Budoucnost centra Brna – architektonická soutěž

V úterý 10.května 2016, proběhlo v Domě umění v Brně vyhlášení architektonické soutěže „Budoucnost centra Brna“ o podobu Jižního centrum ve variantě nádraží Pod Petrovem.
1.místo obsadil návrh UNIT architekti. Praha. Jejich návrh počítá s opuštěním současného nádraží a rozvinutím nádraží na Nových Sadech a podél Malé Ameriky. Nenavrhuje v jižním centru žádné velké stavby, ale spíše menší zástavbu v parku. Šalina má vést mezi Vaňkovkou a Priorem (Tesco) a dál pod mostem Úzká – Nové Sady. Návrh zachovává silniční průtah mezi Vaňkovkou a ÚAN Zvonařka ve stávají stopě.
Chcete vidět vítězný a další návrhy pro Jižní centrum Brna s ádražím v centru – pokračujte na příspěvek “Jižní centrum a co dál?

Porovnání variant Nového nádraží v Brně: Pod Petrovem & U Řeky

Porovnání obou variant nového nádraží v Brně: U Řeky / Pod Petrovem.

1.variantu Nádraží Pod Petrovem (v Centru) neznamená nádraží v současné poloze. Mnozí občané si to myslí, ale není tomu tak. Jedná se o výstavby zcela nového nádraží na území tzv. Malé Ameriky. Proto označení Nádraží pod Petrovem.
Nádraží by mělo být dvoj-podlažní, s nadzemní a podzemní části stanice. Tato první varianta je podporované stejnojmennou iniciativou Občanská koalice Nádraží v Centru (OkNvC).

2.varianta Nádraží u Řeky, navrhuje přesunout nádraží do nové polohy na současný nákladní průtah. Do místo dnešního Dolního – Rosického nádraží. Tato varianta je podporována železničními odborníky.

3.varianta Nultá varianta, předpokládá ponechání nádraží na nynějším místě, bez úprav. Tuto variantu podporuje část hnutí Nádraží v Centru a Referendum 2014 / 2016.
A jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Pokračujte na stránku Porovnávající variantu U Řeky / Pod Petrovem.

One thought on “Zamotané Referendum 2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.